BABONGO TANCE

Země původu: Gabon 🇬🇦

Etnikum Babongo (často řazené mezi tzv. trpasličí neboli pygmejské národy) obývá hluboké deštné pralesy střední Afriky, především na území dnešního Gabonu a částečně i Konžské republiky. Jsou to lidé, jejichž historie a kultura jsou naprosto neoddělitelné od pralesa, který jim poskytuje obživu, útočiště i duchovní vedení. Jejich tanec a hudba představují jedny z nejhlubších a nejvíce hypnotických tradic na africkém kontinentu.

🍃 Původ a historie: Původní obyvatelé pralesa

Babongo patří k nejstarším obyvatelům střední Afriky. Tisíce let žili jako kočovní lovci a sběrači, dokonale sžití s rytmem deštného pralesa. Jejich znalost místní flóry a fauny je pro okolní svět dodnes ohromující. Historicky žili v malých, rovnostářských rodinných skupinách bez centrální politické moci, kde každý člen komunity hrál nezastupitelnou roli v přežití celku.

S příchodem bantuských kmenů (např. Mitsogo nebo Fang) v průběhu minulých staletí se situace Babongů změnila. Často byli (a v některých oblastech dodnes jsou) politicky a ekonomicky marginalizováni a považováni za občany druhé kategorie. Zrodil se však fascinující paradox: zatímco sociálně byli Babongové utlačováni, bantuské kmeny je hluboce respektovaly a obávaly se jich kvůli jejich nesmírné duchovní moci a magickým znalostem pralesa.

👁️ Bwiti: Duchovní srdce a zrození tance

Nejvýznamnějším kulturním darem etnika Babongo světu je duchovní a náboženská tradice zvaná Bwiti. Babongové jsou původními tvůrci tohoto komplexního systému, který od nich později převzaly a upravily sousední bantuské kmeny. Bwiti je animistické náboženství, kult předků a léčebný systém v jednom, a tanec v něm hraje naprosto ústřední roli. Není to tanec pro zábavu; je to posvátný nástroj k překonání hranice mezi světem živých a říší duchů.

Tance Bwiti se obvykle odehrávají v noci, ve speciálně postavených chrámech zvaných mbandja. Jsou nedílnou součástí iniciačních rituálů, kterými mladí členové kmene vstupují do dospělosti, nebo léčebných ceremonií. Historicky (a dodnes) jsou tyto rituály spojeny s rituálním požitím posvátné rostliny iboga (Tabernanthe iboga). Tato rostlina s psychoaktivními účinky je domorodci vnímána jako "strom poznání", který iniciovaným umožňuje vidět své předky. Tanec, který následuje, je fyzickým ztvárněním těchto duchovních vizí a trvá nepřetržitě od soumraku do úsvitu.

👣 Rytmus a choreografie: Hypnotická výdrž

Tanec Babongů je charakteristický svou neuvěřitelnou vytrvalostí a hypnotickým opakováním. Tanečníci se pohybují v těsných formacích, často v kruzích kolem centrálního ohně nebo posvátného sloupu. Pohyby jsou silně fixované na zem – tvoří je rychlé, rytmické dupání a šoupání nohama, což symbolizuje pevné spojení s matkou Zemí.

Tělo tanečníka se při obřadech Bwiti stává nástrojem, kterým proudí energie komunity. Muži a ženy mají v tanci často odlišné, ale doplňující se role. Zatímco muži provádějí energičtější výpady a akrobatické prvky, ženský tanec je více polyrytmický, zaměřený na plynulost a kolektivní sborový zpěv. Výsledkem je stav hlubokého transu, kdy únavu nahrazuje pocit duchovního povznesení a jednoty s pralesem.

🎶 Hudební doprovod: Hlasy předků

Hudba, která tyto tance pohání, je neoddělitelnou součástí historie Babongů. Využívá komplexní polyrytmie, která je pro pralesní národy typická. Ústředním nástrojem rituálů Bwiti je osmistrunná harfa zvaná ngombi. Tato harfa má tvar lidské postavy a věří se, že představuje prapůvodní ženu; její zvuk je interpretován jako samotný hlas předků, který vede kroky tanečníků.

Harfu doplňují různé perkusní nástroje, chřestidla, rytmické údery do dřevěných trámů a také mongongo (hudební luk), jehož struna se rozeznívá pomocí úst. Nejdůležitějším "nástrojem" je však lidský hlas. Sborový zpěv, plný složitých harmonií a specifického jódlování (které je typické pro mnoho trpasličích etnik), vytváří rezonanční pole, do kterého se tanečníci noří na celé hodiny.

💃 Charakter tanců Babongo

Tělo jako médium: Tanec slouží jako fyzické ztvárnění duchovních vizí. Tanečník se stává "nádobou", skrze kterou komunikují duchové pralesa.

Rozdělení rolí: Mužský a ženský projev se doplňují. Muži často předvádějí energičtější, trhavé pohyby a výpady do prostoru, zatímco ženy udržují plynulejší, polyrytmický základ a dominují sborovému zpěvu.

Zemitost a spojení s půdou: Pohyby jsou silně fixované na zem. Tanečníci se pohybují v těsných formacích, mírném předklonu a rytmus udávají rychlým, opakujícím se dupáním a šoupáním chodidel, což symbolizuje kontakt s matkou Zemí.

Celonoční trans a vytrvalost: Tance Babongů nejsou krátkou záležitostí. Během rituálů Bwiti se tančí nepřetržitě od soumraku do úsvitu. Fyzická únava je překonávána stavem hlubokého transu.

🥁 Hudba a rytmus

Hudební luk Mongongo: Tradiční jednostrunný nástroj, kde ústa hráče slouží jako rezonátor. Vytváří bzučivý, hypnotický zvuk, který doplňuje hlavní polyrytmickou strukturu.

Pralesní perkuze: Rytmus nevytvářejí klasické bubny jako v savanách, ale údery tyčí do velkých dřevěných trámů ležících na zemi, chřestidla z přírodních materiálů a rytmické tleskání.

Vokální polyfonie a jódlování: Hudba Babongů (a dalších pralesních etnik) je celosvětově proslulá složitým vícehlasým zpěvem. Unikátní je použití specifického pralesního jódlování, které vytváří hypnotickou zvukovou kulisu.

Posvátná harfa Ngombi: Tento osmistrunný nástroj vyřezaný do tvaru ženské postavy je středobodem rituální hudby. Její zvuk je považován za přímý hlas předků, který vede kroky tanečníků.

✨ Seznam tanců

Mabundi: Ženský tanec, který doprovází důležité milníky v životě žen (např. těhotenství nebo rituály plodnosti). Je charakteristický plynulými pohyby a specifickou polyfonií, kterou ženy vytvářejí tleskáním o hladinu vody nebo o vlastní tělo.

Iniciační tance (Le-Sambi): Specifické sekvence pohybů, které se učí pouze mladí adepti během svého pobytu v buši. Tyto tance jsou tajné a symbolizují znovuzrození jedince do světa dospělých.

Elone: Společenský tanec, který je méně rituální a více oslavný. Tančí se při setkání různých rodinných skupin nebo při úspěšném lovu. Je v něm více prostoru pro improvizaci a individuální projev.

Mogongo: Tanec doprovázený stejnojmenným hudebním lukem. Je to intimnější forma tance, často prováděná v menších skupinách, která klade důraz na vnitřní rozjímání a rytmickou odezvu na bzučivý zvuk luku.

Kandjo: Tanec určený pro očištění komunity. Provádí se, pokud ve vesnici dojde k neštěstí, nemoci nebo vnitřním sporům. Má za úkol vyhnat "špatný vzduch" a obnovit harmonii.

Ya-Mene: Noční tanec, který vrcholí v pozdních hodinách obřadu. Je doprovázen intenzivním zpěvem a slouží k vyvolání hlubokého transu, v němž mají iniciovaní komunikovat s duchy lesa.

Mene: Základní rituální tanec v rámci Bwiti, který se tančí v kruhu. Tanečníci se pohybují velmi rychle, s důrazem na precizní práci nohou, zatímco trup zůstává v mírném předklonu.

Bwiti: Bwiti je iniciační náboženství. Jeho cílem není uctívat boha "tam nahoře", ale skrze rituál a tanec poznat "pravdu" o životě, smrti a předcích.

BWITI

💡 Zajímavosti

Pro Babongy tanec neexistuje jako pouhá zábava. Tančí se proto, aby se léčíly nemoci (fyzické i psychické), urovnávaly spory ve vesnici nebo aby mladí členové kmene prošli zkouškou dospělosti.

Tance se neodehrávají jen tak na mýtině, ale ve speciální, obdélníkové otevřené stavbě zvané mbandja. Její uspořádání striktně odděluje mužský a ženský prostor a symbolizuje strukturu vesmíru.

Ústředním prvkem rituálních tanců je požití kůry z kořene posvátného keře iboga. Tato psychoaktivní rostlina pomáhá tanečníkům dosáhnout transu a "otevírá jim oči", aby během tance mohli spatřit své předky.

I když je náboženství a taneční tradice Bwiti dnes spojována s mnoha velkými etniky v Gabonu (např. Fangové), byli to právě původní lovci a sběrači Babongo, kdo tento složitý duchovní a taneční systém vytvořil.