BAYRISCH-POLKA

Země původu: Německo 🇩🇪, Rakousko 🇦🇹

Bayrisch-Polka je v podstatě "převlečený" Schottisch (nebo také Rheinländer). V mnoha regionech Bavorska a Rakouska se tyto názvy používají jako synonyma, nebo se Bayrisch-Polka bere jako jedna z konkrétních variant Schottische.

🍻 Když se česká energie potkala s alpským klidem

Historie Bayrisch-Polky začíná v polovině 19. století. Poté, co se klasická polka přehnala Evropou jako blesk a dobyla pařížské salony i londýnské bály, dorazila do Bavorska a Tyrolska. Zde však narazila na silnou tradici lidových tanců, jako byl Ländler a Zwiefacher. Místní tanečníci a hudebníci si polku sice oblíbili, ale přizpůsobili si ji svému naturelu – tempo se mírně zpomalilo a krok se stal houpavějším.

Tím vznikl unikátní hybrid. Zatímco česká polka je často vnímána jako rychlá, skočná a energická, Bayrisch-Polka (někdy historicky označovaná také jako Rheinländer nebo Schottisch) sází na plynulost a specifický "houpavý" rytmus. V Bavorsku se stala symbolem lidových veselic a hostinců, kde se tanec nebral jako strohá disciplína, ale jako projev komunitní radosti a příležitost k humoru.

📐 Anatomie pohybu: V čem je ten trik?

To, co dělá Bayrisch-Polku "bavorskou", je především její technické provedení. Tančí se v $2/4$ taktu, ale na rozdíl od klasické polky, kde je kladen důraz na odraz nahoru, se v bavorské verzi pracuje více s odpružením v kolenou. Typickým prvkem je kombinace dvou hladkých kroků a následného otočení (waltz-like turn) v polkovém rytmu.

V mnoha regionech se do Bayrisch-Polky začaly přimíchávat i prvky Schuhplattleru – tedy rytmického tleskání dlaněmi o stehna a podrážky bot. To z ní udělalo velmi atraktivní podívanou. Tanečníci se často během tance pouštějí a provádějí sólové figury, aby se vzápětí opět spojili v pevném objetí. Tento styl vyžaduje skvělou souhru a smysl pro rytmus, protože hudba bývá často synkopovaná a plná drobných ozdob, které musí nohy tanečníků přesně kopírovat.

🥨 Od venkovské tancovačky k Oktoberfestu

Během 20. století prošla Bayrisch-Polka obdobím standardizace. Začaly vznikat tzv. Trachtenvereine (spolky pro zachování krojů a tradic), které určily přesná pravidla pro jednotlivé figury. Tanec se tak stal nedílnou součástí kulturní identity Bavorska. Přestože se svět modernizoval, Bayrisch-Polka si udržela své místo v srdcích lidí díky své neformálnosti.

Dnes je tento tanec absolutním vrcholem každého správného Oktoberfestu nebo lidových slavností (Dult). Už to není jen tanec pro pamětníky v kožených kalhotách (Lederhosen), ale díky vlně zájmu o "novou lidovou hudbu" (Neue Volksmusik) ho objevuje i mladá generace. Je to důkaz, že dobrý rytmus a radost z pohybu nepotřebují překladatele ani moderní upgrade.

💃 Charakter tance Bayrisch-Polka

  • Klidnější a houpavý: Na rozdíl od "ostré" polky se zde klade důraz na měkké pérování v kolenou. Není to tanec, u kterého byste se měli hned zpotit, ale spíše si ho rytmicky užít.

  • Střídání kroků: Typickým znakem (převzatým právě ze Schottische) je střídání dvou částí: nejprve klidnější chůze nebo přísuvné kroky a poté točení v polkovém rytmu.

  • Společenská uvolněnost: Je to velmi vděčný tanec pro lidové zábavy, protože se do něj snadno vkládají vtipné prvky, jako je tleskání, dupání nebo krátké pouštění partnerky.

🎻 Hudba a rytmus

  • Typické nástroje: Neobejde se bez harmoniky (Styrian harmonika) a dechů. Melodie bývají často hravé a obsahují drobné pauzy, které vybízejí k dupnutí nebo tlesknutí.

  • Důraz na první dobu: Hudba má velmi jasný a čitelný rytmus, který tanečníky vede k houpavému pohybu dolů na každou první dobu.

  • Rytmus a tempo: Tančí se ve 2/4 taktu, ale tempo je výrazně pomalejší než u klasické polky. To dává hudbě onen typický "bavorský" nebo "alpský" klid.

💡 Zajímavosti

  • V 19. století byla "Polka" tak obrovským hitem, že taneční mistři začali říkat "polka" i tancům, které jí nebyly (jako právě Schottisch), jen aby přilákali lidi na parket. Tak vznikl název Bayrisch-Polka.

  • V Horním Bavorsku může být tanec velmi přímočarý, zatímco v Rakousku se do něj přidává více točení a složitějších figur pod pažemi.

  • Zatímco mnoho jiných variant Schottische upadlo v zapomnění, Bayrisch-Polka je díky své vazbě na bavorskou identitu a krojové spolky stále živým tancem, který se učí i mladé generace.