BLUES

Blues je jedním z nejdůležitějších a nejvlivnějších sociálních tanců 20. století. Na rozdíl od standardizovaných tanců (jako je Slowfox nebo Valčík), Blues je v první řadě sociální tanec založený na improvizaci, spojení a hudební interpretaci. Jeho historie je neoddělitelně spjata s historií a vývojem afroamerické hudby v jižních Spojených státech.

🇺🇸 Zrod v deltě Mississippi: Tanec z útlaku (19. – počátek 20. století)

Tanec Blues se vyvinul paralelně s hudebním žánrem Blues na přelomu 19. a 20. století v afroamerických komunitách na jihu USA, zejména v deltě Mississippi, New Orleansu a Texasu. Zatímco bělošská populace v té době tančila v přísných a vzpřímených evropských formacích, černošské obyvatelstvo, čerpající ze svých afrických kořenů, vytvořilo styl, který byl zemitý, uvolněný a zaměřený na vnitřní prožitek.

V raných fázích se tanec rozvíjel v tzv. Juke Joints – neformálních podnicích, barech a tančírnách, kde se lidé po těžké práci scházeli, aby si ulevili od strastí života. Protože tyto prostory byly často velmi malé a přeplněné, tanec se přirozeně vyvinul v úsporný pohyb na malém prostoru. Blues byl v té době tancem, který odrážel samotnou hudbu: pomalý, těžký, plný emocí, smutku, ale i naděje.

🚂  Velká migrace a éra Swingu (1920 – 1950) 

Během Velké migrace se Afroameričané stěhovali z venkovského jihu do průmyslových měst severu (Chicago, Detroit, New York). S nimi putovala i hudba a tanec. V různých městech vznikaly odlišné formy bluesového tance. V Chicagu byl styl více lineární a elegantní, zatímco v deltě Mississippi zůstával syrový a zemitý.

Ve 30. a 40. letech, v éře velkých big bandů, byl bluesový tanec "pomalým bratrem" Lindy Hopu. Když se tempo hudby zpomalilo, tanečníci přešli z divokých swingových figur do těsného objetí a pomalého, houpavého pohybu (tzv. Slow Drag).

 Zatímco tanec jako Charleston nebo Foxtrot ovládly bělošské sály, autentický Blues zůstával dlouho skryt v černošských klubech, protože byl pro tehdejší konzervativní společnost považován za příliš smyslný nebo dokonce "nemorální".

🎸 Zapomnění a znovuzrození (1960 – 1990) 

S nástupem Rock and Rollu a později diska se párový bluesový tanec z širšího povědomí téměř vytratil. Hudba se změnila a lidé začali tančit více sólově. Blues jako tanec přežíval především v rodinných kruzích a malých komunitách v USA, kde se předával z generace na generaci jako součást kulturního dědictví.

V 90. letech však došlo k zásadnímu obratu. Tanečníci swingu (Lindy Hopu) začali hledat způsob, jak tančit na pomalou hudbu na konci večírků. Začali znovuobjevovat staré nahrávky a techniky, což vedlo k celosvětové renesanci, která vyústila v moderní Blues Dance scénu. 

🎷 Vliv Éry Swingu (polovina 20. století)

Během "éry Swingu" (30. a 40. léta) byl tanec Blues částečně zastíněn populárními a energickými tanci jako je Lindy Hop a Charleston. Nicméně Blues přežil, protože sloužil jako protipól k vysoké energii swingu. Zatímco swingové tance se tančily na rychlé tempo, Blues se uchovával jako pomalý, after-hours tanec, tančený, když hudebníci potřebovali zpomalit tempo.

V této době se Blues často prolínal s pomalým Foxtrotem, což vedlo k rozmanitosti kroků. Tanečníci používali kroky převzaté ze Swingu, ale v mnohem plynulejším a "taženějším" rytmu, aby odpovídaly pomalému tempu a silným emocím Blues.

💃 Charakter tance Blues

Na rozdíl od standardních tanců, které jsou postaveny na striktních, opakujících se figurách, tanec Blues je založen na třech klíčových principech:

• Uzemnění (Grounding): Tanec se vyznačuje nízkým těžištěm. Tanečníci se pohybují s mírně pokrčenými koleny, což odráží africké taneční kořeny a umožňuje plnější kontakt s podlahou.
• Improvizace a Vedení: Neexistuje žádná pevná sekvence kroků. Partneři spolu komunikují prostřednictvím jemného a citlivého vedení trupem a rukama, přičemž se neustále přizpůsobují náladě hudby, frázování a textu písně. Tanec je plynulým dialogem mezi partnery.
• Intimita a Drženi: Drženi je velmi variabilní – od otevřeného (volného) po velmi těsné, uzavřené držení (Closed Embrace). Tento těsný kontakt byl ve své době často považován za provokativní a intimní, ale sloužil k nejjemnějšímu přenosu vedení a interpretaci hudby.

🎷 Hudba a rytmus 

• Rytmus: Základem blues je 4/4 takt, ale jeho vnímání je zcela odlišné od disca nebo polky. 
• Shuffle rytmus: Mnoho bluesových skladeb využívá tzv. shuffle, což je triolové cítění rytmu (dlouhá-krátká, dlouhá-krátká), které tanci dodává houpavý, "kulhavý" charakter.
• Pulzace (The Pulse): Blues má neustálý vnitřní rytmus, který tanečníci cítí v celém těle (především v pánvi a kolenou). Tento pulz je obvykle vázán na basovou linku nebo bicí a tanec nikdy neustává, i když se nohy nepohybují.
• Zpoždění (Lag): Bluesoví hudebníci (a tanečníci) často hrají "za dobou" (behind the beat). To vytváří pocit lenosti, tíhy a uvolněnosti. Tanečník nešlape přesně na úder, ale jakoby se do něj s mírným zpožděním propadá.
• Blues Notes: Bluesová hudba používá specifickou stupnici, která obsahuje tzv. blue notes (snížená tercie, septima a kvinta). 

✨ Styly a varianty tance

• Společenské Blues: Evropská verze blues, se kterou se nejčastěji setkáte v českých a evropských tanečních kurzech, je dnes vnímána jako moderní párový tanec, který se výrazně liší od své divoké americké předlohy. Je to tanec kultivovaný, elegantní a zaměřený na prožitek.

• Charakter tance: Evropské blues je postavené na extrémní intimitě a klidu. Je to "odpočinkový" tanec, který se v tanečních kurzech často učí jako varianta pro velmi pomalou hudbu, na kterou nelze tančit foxtrot ani rumbu.
• Technika: Na rozdíl od zemitých afrických kořenů je evropská verze vzpřímenější. Tančí se v těsném, uzavřeném držení (tělo na tělo), váha je mírně vpředu na bříškách a kolena jsou pružná. Základním prvkem je plynulé přenášení váhy z nohy na nohu, které připomíná pomalou chůzi nebo pohupování v objetí.
• Hudba a rytmus: Tančí se na 4/4 takt s velmi pomalým tempem (často kolem 60–80 BPM). Evropské školy jej učí nejen na klasické blues, ale i na moderní popové balady, soul nebo jazz.
• Chicago & Electric Blues: Bicí souprava, elektrické kytary, silná basa a jasný beat. Hudba je řízná a tanečníci zde využívají více rotace a plynulejšího pohybu po parketu.

💡 Zajímavosti