BORBORBOR
Země původu: Ghana 🇬🇭, Togo 🇹🇬
Borborbor je jedním z nejživějších a nejvíce strhujících kulturních projevů národa Ewe, který obývá jihovýchodní Ghanu a části Toga. Jeho historie je unikátním příběhem o spojení starobylých tradic s moderními vlivy a radostí ze života.
🇬🇭 Vznik a transformace v (polovina 20. století)
Historie Borborboru je ve srovnání s jinými africkými tanci poměrně mladá a dobře zdokumentovaná. Tanec vznikl koncem 40. a začátkem 50. let 20. století v oblasti Kpando v Ghaně. Za jeho zakladatele je považován Francis Kojo Nuatro, který byl původně policistou. Nuatro vzal tradiční rytmy a tance etnika Ewe, které se dříve tancovaly při rituálech a pohřbech, a vtiskl jim novou, veselejší a přístupnější podobu.
Tato transformace byla zásadní. Nuatro a jeho skupina začali používat lehčí, přenosné bubny, což umožnilo souborům cestovat z vesnice do vesnice. Borborbor se tak stal prvním skutečně "populárním" lidovým tancem v regionu, který se neomezoval jen na náboženské obřady, ale stal se formou komunitní zábavy. Název "Borborbor" je odvozen od slova, které v jazyce Ewe naznačuje "ohnutí se" nebo "poklesnutí", což odkazuje na charakteristický postoj tanečníků.
🕊️ Spojení tradice a křesťanské víry
Jedním z nejzajímavějších aspektů historie Borborboru je jeho adopce křesťanskými církvemi v Ghaně. Zatímco mnoho tradičních afrických tanců bylo v koloniální éře misionáři potlačováno kvůli jejich spojení s domorodým náboženstvím, Borborbor si našel cestu přímo do kostelů. Církve rozpoznaly jeho schopnost sjednotit lidi a začaly texty písní nahrazovat křesťanskými tématy a biblickými verši.
Tento posun udělal z Borborboru unikátní hybridní žánr. Dnes se tanec běžně objevuje na církevních slavnostech, festivalech i státních ceremoniích. Stala se z něj forma "duchovního veselí", kde se tradiční africké bubnování a tanec snoubí s moderní vírou. Tato adaptabilita zajistila Borborboru dlouhověkost a popularitu i mezi mladšími generacemi, které jej vnímají jako moderní vyjádření své víry i etnické identity.
🥁 Sociální role a symbolika hnutí
Borborbor je hluboce demokratický tanec. Na rozdíl od některých jiných tanců, které jsou vyhrazeny jen pro náčelníky nebo specifické kasty, Borborbor může tancovat kdokoli – mladí, staří, muži i ženy. Tanec je doprovázen specifickou sestavou bubnů, z nichž nejdůležitější je vedoucí buben, který komunikuje s tanečníky. Typickým prvkem jsou také bílé kapesníky, kterými tanečníci mávají ve vzduchu, což symbolizuje radost, čistotu a vítězství.
Vizuálně je tanec Borborbor fascinující svou geometrií. Tanečníci se obvykle pohybují v kruhu v mírném předklonu, přičemž hlavní pohyb vychází z kyčlí a trupu. Tento pohyb má v kultuře Ewe hluboký význam – představuje pokoru, ale zároveň neuvěřitelnou vnitřní energii a odolnost.
🌍 Kulturní kontinuita a modernizace
V průběhu desetiletí prošel Borborbor zajímavým technickým vývojem. Zatímco původně byl doprovázen pouze bubny a zpěvem, v 70. a 80. letech se do něj začaly integrovat dechové nástroje (trubky a pozouny), což tanci dodalo "highlife" nádech. Tato historie adaptace zajistila, že Borborbor nikdy neustrnul. Dnes existují stovky Borborbor skupin, které mezi sebou soutěží v preciznosti choreografie. Tanec je mezinárodně uznávaný a díky ghanské diaspoře se tančí v komunitních centrech od Londýna po New York jako symbol hrdosti na původ.
💃 Charakter tance Borborbor
Elegance a plynulost: Tanec není agresivní; je tekutý, uvolněný a přesto neuvěřitelně energický.
Inkluzivita: Na rozdíl od mnoha jiných rituálních tanců je Borborbor otevřený všem – nerozlišuje se věk, pohlaví ani společenské postavení.
Bílé kapesníky: Naprostá nezbytnost. Tanečníci drží v obou rukou bílé kapesníky, kterými mávají nad hlavou nebo k zemi, což symbolizuje radost, vítězství a duchovní čistotu.
Kolektivní kruh: Tančí se nejčastěji v kruhu, který se pohybuje proti směru hodinových ručiček. Uprostřed kruhu se často nachází prostor pro sólové výkony nebo hudebníky.
Postoj a pohyb: Tanečníci se pohybují v mírném předklonu, což je typický rys (název tance odkazuje na slovo "ohnout se"). Hlavní pohyb vychází z rytmického vlnění kyčlí a trupu.
🥁 Hudba a rytmus
Moderní prvky: V současných verzích se někdy přidávají i trubky nebo jiné dechové nástroje, což tanci dodává orchestrální rozměr.
Rytmus: Rytmus je velmi nakažlivý, synkopovaný a nutí k neustálému pohupování. Tempo bývá středně rychlé a stabilní.
Zpěv a sbor: Tanec doprovází silný sborový zpěv. Písně jsou v jazyce Ewe a často mají formu "zvolání a odpovědi" (call and response).
Kastaněty a gongy: Rytmus doplňují kovové nástroje jako gankogui (dvojitý zvon) a atoke (kovová "lodička"), které drží pevný puls skladby.
Sestava bubnů: Základ tvoří sada tří až čtyř bubnů různých velikostí. Nejdůležitější je vedoucí buben (Vuga), který udává signály pro změnu figur.
💡 Zajímavosti
Mávání kapesníkem směrem k jiné osobě je vnímáno jako vyjádření úcty a pozdravu.
V kultuře Ewe se věří, že Borborbor pomáhá lidem zapomenout na starosti a utužuje sousedské vztahy. Pokud spolu dva lidé tančí v kruhu, nemohou zůstat nepřáteli.
Tanec získal obrovskou popularitu v 50. letech 20. století, tedy v době, kdy Ghana (tehdy Zlaté pobřeží) směřovala k nezávislosti. Stal se symbolem nové, moderní ghanské identity.
Borborbor je unikátní tím, že ho ghanské křesťanské církve přijaly za svůj. Je běžné vidět tento tanec v kostele jako formu oslavy Boha.
Za zakladatele moderní podoby Borborboru je považován Francis Kojo Nuatro, který byl povoláním policista. Chtěl vytvořit tanec, který by lidi spojoval a bavil.