BOUSSADIA

Boussadia (nebo také Bou-Saâdia) je jednou z nejtajemnějších a nejikoničtějších postav tuniského folklóru. Není to pouze tanec, ale komplexní kulturní fenomén, který v sobě spojuje hudbu, divadlo, mýtus a historické trauma otroctví. Tato postava, oblečená do pestrobarevného kostýmu ze sešitých kusů látek, je živoucím památníkem africké diaspory v severní Africe a představuje most mezi subsaharským animismem a lidovým islámem.

🇹🇳 Legenda o ztracené dceři a králi v hadrech

Původ tance Boussadia je zahalen do dojemné legendy, která se traduje po staletí. Příběh vypráví o bohatém králi (nebo princovi) z "černé Afriky" (často se uvádí oblast dnešního Mali, Súdánu nebo Borna), jehož milovaná dcera jménem Saâdia byla unesena otrokáři a odvlečena na sever, směrem k Tunisku. Král, zdrcený žalem, se vzdal svého trůnu, bohatství i moci. Rozhodl se dceru najít, a aby mohl cestovat inkognito a přežít v cizích zemích, oblékl se do hadrů.

Putoval od vesnice k vesnici, od města k městu, a aby si vydělal na jídlo a zároveň přilákal pozornost lidí (s nadějí, že mezi nimi uvidí svou dceru nebo o ní uslyší zprávy), začal tančit a zpívat žalostné písně. Lidé mu začali říkat Bou-Saâdia, což v arabštině znamená "Otec Saâdie". Jeho tanec tedy nebyl původně oslavou, ale zoufalým voláním otce a fyzickým vyjádřením smutku a putování. Tento mýtus dává tanci jeho melancholický podtext, přestože navenek působí energicky a barevně.

🥁 Duchovní kořeny: Rituál Stambali a trans

Ačkoliv je legenda krásná, historická realita tance Boussadia je pevně spjata s bratrstvy Stambali. Stambali je tuniská obdoba marockého Gnawa nebo alžírského Diwanu – jde o syncretický kult, který spojuje islámský mysticismus (súfismus) s původními africkými léčebnými rituály a uctíváním duchů (Bori). Do Tuniska tyto tradice přinesli zotročení lidé ze subsaharské Afriky.

V kontextu Stambali není Boussadia jen tanečníkem, ale médiem. Původně vystupoval během léčebných obřadů, jejichž cílem bylo usmířit duchy, kteří posedli nemocného člověka. Boussadia v těchto rituálech představuje ducha, který je zároveň děsivý i ochranný. Jeho tanec je doprovázen hrou na gombri (třístrunná loutna) a shqashiq (kovové kastaněty, v Maghrebu známé též jako karkabou). Rytmus tance je hypnotický a má vést k transu, který umožňuje komunikaci s nadpřirozeným světem.

🎭 Symbolika kostýmu: Od královského roucha k záplatám

Vzhled tanečníka Boussadia je naprosto nezaměnitelný a v historii tance hraje klíčovou roli. Tanečník nosí kostým, který zakrývá celé tělo včetně obličeje (často má koženou masku nebo látku přes tvář s otvory pro oči). Oděv je tvořen stovkami různobarevných kousků látek, hadrů a zbytků. Na hlavě má vysokou kónickou čepici, často zdobenou mušlemi kauri, zrcátky nebo zvířecími ocasy.

Tento kostým má hluboký symbolický význam:

• Anonymita a pokora: Zakrytí identity odkazuje na krále z legendy, který se stal nikým (žebrákem), aby našel to nejcennější.
• Duchovní ochrana: Zrcátka a lesklé předměty mají odrážet zlé oko (ayn).
• Reprezentace chaosu: Pestrobarevnost a "roztrhanost" kostýmu symbolizuje divokost a chaos, který musí být rituálem zkrocen.
• Zvuk: Tanečník má často na nohou rolničky, které při dupání vytvářejí rytmický doprovod, připomínající zvuk okovů otroků.

🏙️ Z chrámů do ulic: Současná podoba a folklór

S postupem času, zejména během 20. století, začala náboženská a rituální funkce bratrstev Stambali upadat nebo se stahovat do ústraní. Postava Boussadia však nezmizela – transformovala se. Z posvátného média se stal pouliční umělec. Dnes (a v posledních desetiletích) je Boussadia běžnou součástí života v tuniských Medinách (starých městech) a na tržištích (souks).

Potuluje se ulicemi, hraje na své kovové kastaněty a tančí pro kolemjdoucí výměnou za drobné mince. Pro tuniské děti je to postava ambivalentní – je to jakýsi místní "bubák", kterého se bojí, ale zároveň je fascinuje a běhají za ním. Jeho tanec v ulicích je groteskní, plný výskoků, točení a interakce s publikem. Ačkoliv se může zdát, že jde jen o zábavu pro turisty, Boussadia stále nese tíhu historie africké diaspory v Tunisku a v posledních letech zažívá renesanci jako vážený prvek národního kulturního dědictví, který se objevuje na festivalech a v divadelních představeních.

💃 Charakter tance Boussadia

• Interakce s publikem: Součástí tance je vybírání drobných mincí. Tanečník často hravě pronásleduje děti nebo "straší" diváky, aby si vynutil pozornost.

• Extatické pohyby: Tanec je plný výskoků, podřepů a především točení se kolem vlastní osy, což je pozůstatek súfijských a afrických transovních rituálů (podobně jako dervišové, ale divočejší).

• Maska a anonymita: Tanečník má zakrytý obličej (často koženou maskou nebo látkou) a celé tělo má zahalené do kostýmu sešitého ze stovek pestrých hadrů a zbytků látek. To symbolizuje ztrátu identity a chudobu.

• Groteskní sólo: Boussadia je téměř vždy sólové vystoupení. Tanečník se pohybuje ulicemi, tržišti nebo náměstími a interiguje s kolemjdoucími.

 🥁 Hudba a rytmus

• Kořeny Stambali: Rytmus vychází z tradice Stambali (tuniská rituální hudba černých Afričanů). Je to cyklický, transovní rytmus, který má "léčivou" moc a dokáže uvést do změněného stavu vědomí.

• Zvuk kroků: Na kotnících má tanečník často připevněné rolničky nebo chrastítka, takže každý jeho dupot a výskok doplňuje rytmus kastanět.

• Hudba: Hlavním (a často jediným) hudebním nástrojem jsou velké kovové kastaněty zvané Shqashiq (v Maroku známé jako Karkabou). Tanečník je drží v obou rukou a vytváří s nimi hlasitý, cinkavý a hypnotický rytmus, který připomíná zvuk okovů.

💡 Zajímavosti

• Dříve byl Boussadia vnímán jen jako žebrák, dnes je uznávaným symbolem afrických kořenů Tuniska a často zahajuje folklórní festivaly.

• Zrcátka, lesklé flitry a zvířecí ocasy na kostýmu nejsou jen na ozdobu – mají rituální funkci odrážet "zlé oko" (uhrančivý pohled) a chránit tanečníka před zlými duchy.

• Pro tuniské děti je Boussadia něco jako "polednice" nebo "čert". Rodiče jím někdy straší zlobivé děti, ale zároveň je jeho přítomnost považována za požehnání (baraka).

• Název Bou-Saâdia znamená "Otec Saâdie". Podle legendy to byl africký král, který se vzdal trůnu a v hadrech hledal svou dceru Saâdiu, unesenou otrokáři.