CHARLESTON

Charleston není jen tanec; je to kulturní fenomén, který ztělesňuje dramatické sociální a hudební změny, jež se odehrály v Americe po první světové válce. Je to tanec, který se vyvinul z afrických kořenů a stal se globálním symbolem Jazzového věku a osvobození mládeže. 

🇺🇸 Původní kořeny: Charleston, Jižní Karolína (19. století)

Většina historiků tance se shoduje, že základní pohyby Charlestonu vycházejí z tradičních afrických tanců a her, které si zachovali potomci zotročených Afričanů v oblasti Charlestonu v Jižní Karolíně a na ostrovech Sea Islands. Tyto tance byly známé pod názvy jako Juba nebo Patting Juba.

Tyto tance se vyznačovaly polyrtytmickými izolacemi (pohyb jedné části těla nezávisle na druhé) a zvláštním, uvolněným způsobem chůze, při kterém se kroutily boky a kolena dovnitř a ven, a to bez velkého cestování po parketu. Tato práce nohou je přímým předchůdcem moderního twistu v Charlestonu.

📜 Migrace a standardizace (rané 20. století)

S velkou migrací Afroameričanů na sever, zejména do New Yorku, se tance z jihu dostaly do Harlemu. Zde se smísily s jazzovými a ragtime rytmy. Zásadní moment nastal v roce 1923, kdy byl Charleston poprvé oficiálně představen bílému publiku v broadwayském muzikálu "Runnin' Wild". Skladatel James P. Johnson (významná postava jazzu a stride piana) složil píseň "The Charleston", která tanec zpopularizovala. Choreografická úprava pro broadwayské jeviště sice zjednodušila a formalizovala původní divoké pohyby, ale zachovala jeho divokou synkopaci a energii.

Další klíčová revue v roce 1923, George White's Scandals, přispěla k rychlému rozšíření tance.

🎩 Zuřivá dvacátá léta a kulturní manifest

Ve 20. letech 20. století, v době Prohibice a Jazzového věku, se Charleston stal v klubech a speakeasies (nelegálních barech) v New Yorku a Chicagu dominantním tancem. Stal se kulturním manifestem.

Mládí odmítalo strojenou eleganci tanců 19. století (Valčík, Foxtrot) ve prospěch nespoutanosti, improvizace a fyzické náročnosti Charlestonu. Byl to tanec, který vyžadoval uvolněnost a narušoval staré formální konvence.

Charleston je pevně spojen s hnutím Flapper. Krátké vlasy, volné šaty s třásněmi a odhození korzetu byly ideální pro nespoutané kroucení a švihání nohou. Tanec byl považován za projev nově nabyté ženské svobody a sexuálního osvobození.

Díky rozhlasu, gramofonovým deskám a masovým médiím se Charleston stal globálním fenoménem. Okamžitě se ujal v Evropě, kde byl vnímán jako exotický, divoký a moderní projev americké kultury.

🛡️ Úpadek a evoluce (30. léta a dále)

Na konci 20. let začal Charleston na parketech vadnout. Byl příliš divoký, fyzicky náročný a na přeplněných parketech nebezpečný. Charleston se však nestal historií, ale evolvoval. Jeho základní kick-and-twist pohyb se stal klíčovým stavebním kamenem pro Lindy Hop, který se zrodil v Harlemu. Lindy Hop převzal energii Charlestonu, ale přidal více plynulého cestování, otoček a akrobatických figur, čímž vznikl Swing.

Charleston zažil obrovskou renesanci na konci 20. století s nástupem Neo-Swingového hnutí a dnes je nezbytnou součástí repertoáru každého tanečníka Lindy Hopu, zejména v jeho sólové a Side-by-Side (vedle sebe) formě.

👯 Charakter tance Charleston

• Kick Step a Twist: Charakteristický základní krok je: 
• Vyhození nohy (Kick): Noha se vyhodí buď dopředu nebo dozadu.
• Twist (Kroucení): Při každém kroku se kolena a špičky střídavě otáčejí dovnitř a ven, čímž se generuje typický "třepotavý" vzhled.

• Práce Paží: Ruce se pohybují v kyvadlovém pohybu nebo se používají pro dramatické, otevřené pózy. Pohyb paží často oponuje pohybu nohou (např. pravá ruka jde vpřed, když se levá noha vyhodí dozadu), což vytváří dynamickou rovnováhu.

🎻 Hudba a rytmus 

• Rytmus: Tanec se tančí v 4/4 taktu na rychlou swingovou hudbu. 
• Synkopace: Jádrem je synkopace, kdy se akcenty kladou na sudé doby (2 a 4), což dodává tanci jeho swingující pocit. 

✨ Styly a varianty tance

💡 Zajímavosti

• Jednou z nejikoničtějších postav spojených s Charlestonem byla tanečnice Josephine Baker, která ohromila Evropu svými energickými, exotickými vystoupeními v Paříži ve 20. letech. 

• Raný Charleston se často vyučoval s klíčovým clap (tlesknutím) na každé sudé době (2 a 4), aby pomohl tanečníkům pochopit a cítit synkopovaný jazzový rytmus.

• Šaty Flappers nebyly zdobeny třásněmi jen pro krásu; třásně a korálky byly navrženy tak, aby při energickém tanci vydávaly zvuk, který doplňoval hudbu a vizuálně zdůrazňoval každý rychlý pohyb.

• Charleston byl v některých konzervativních částech Spojených států a Evropy oficiálně zakázán v nočních klubech a na společenských akcích, kvůli jeho divokosti a nemorálnosti.

• Ve dvacátých letech byly v USA a Evropě vydány lékařské zprávy, které varovaly před tím, že nadměrné tancování Charlestonu může být škodlivé pro zdraví (kvůli jeho fyzické náročnosti a rychlému kroucení kolen).