DANZA PRIMA

Danza Prima (v překladu "První tanec" nebo "Základní tanec") je nejreprezentativnější a pravděpodobně nejstarší tradiční tanec severošpanělského regionu Asturie. Společně s dalšími archaickými tanci, jako jsou Corri-corri nebo Pericote, tvoří samotný základ asturského folkloru. Jeho historie a význam daleko přesahují obyčejnou společenskou zábavu; je to tanec, který funguje jako živá paměť jednoho národa.

🌿 Prastaré kořeny a keltský odkaz

Historie tance Danza Prima se nepočítá na staletí, ale s největší pravděpodobností na tisíciletí. Většina historiků a etnografů se shoduje, že kořeny tohoto tance sahají hluboko do předkřesťanských dob, do období osídlení severní části Pyrenejského poloostrova keltskými a staršími kmeny. Zrodil se v době, kdy pohyb nebyl jen uměním, ale magickým a komunikačním nástrojem.

Původně se jednalo o hluboce rituální tanec oslavující přírodní cykly, slunovraty a kult Slunce. Tomu plně odpovídá i samotná formace tance – obrovský, uzavřený kruh. Ten symbolizoval dokonalost, věčnost, sluneční kotouč a v neposlední řadě nedělitelnou jednotu celého kmene. Pevné držení za ruce či malíčky znamenalo, že osud jednoho člena komunity je pevně svázán s osudem ostatních. Lidé tancem uctívali přírodní božstva, děkovali za úrodu, nebo posilovali kolektivní odvahu.

🎶 Struktura a rytmus: Tlukoucí srdce komunity

Danza Prima je unikátní tím, že se k ní tradičně nepoužívají naprosto žádné hudební nástroje – chybí zde dokonce i jindy všudypřítomné asturské dudy (gaita asturiana). Tanec je doprovázen výhradně lidským hlasem v provedení a capella. Zpěv funguje na starobylém principu volání a odpovědi (antifonální zpěv). Sólový zpěvák, takzvaný průvodce (guía), zazpívá první sloku písně a zbytek kruhu, tedy všichni tanečníci, mu sborově odpoví opakujícím se refrénem. Na konci každé hudební fráze sbor provede charakteristický, mírně melancholický hlasový pokles, který tanci dodává až hypnotickou atmosféru.

Choreografie a kroky jsou záměrně velmi prosté a minimalistické. Tanečníci se pohybují v těsném kruhu střídavě jedním rytmickým krokem vpřed (do středu kruhu) a jedním vzad, zatímco se celá formace velmi pomalu otáčí obvykle proti směru hodinových ručiček. Tento rytmický pohyb připomíná pulzující srdce nebo dýchající organismus – kruh se neustále zmenšuje a zvětšuje. Právě díky této technické nenáročnosti je Danza Prima dokonale inkluzivní. Mohou se do ní zapojit naprosto všichni přítomní bez ohledu na věk, pohlaví nebo předchozí taneční zkušenosti.

⛪ Cesta staletími a christianizace

S postupným šířením křesťanství na severu Španělska musela církev čelit silně zakořeněným pohanským tradicím obyvatelstva. Místo toho, aby tento hluboce oblíbený tanec zakázala, což by se zřejmě nesetkalo s úspěchem, rozhodla se jej nenásilně asimilovat. Danza Prima se tak plynule přetransformovala z pohanského rituálu do křesťanské společenské oslavy. Zpívaná pohanská zaklínadla a ódy na přírodu byly postupně nahrazeny náboženskými texty, oslavami svatých patronů a vyprávěním morálních příběhů.

Během středověku a renesance se tento tanec stal ideálním a klíčovým prostředkem pro šíření takzvaných romancí (tradičních španělských výpravných balad). Jelikož většina obyvatelstva neuměla číst ani psát, lidé si prostřednictvím společného tance předávali zprávy o historických událostech, velkých bitvách, nenaplněných láskách i střípcích z každodenního života. Jednou z nejslavnějších dochovaných balad, která se při Danza Prima zpívá dodnes (například v oblastech Pola de Siero nebo Mieres), je starobylá romance ¡Ay, un galán d'esta villa!.

🤝 Danza Prima v dnešní době: Symbol asturské bratrství

I přes bouřlivý vývoj moderní doby a minulé politické snahy o potlačení svébytných regionálních identit si Danza Prima v Asturii udržela své výjimečné postavení. Dnes není vnímána jako mrtvý folklorní exponát udržovaný jen pro potěchu turistů, ale jako živá, dýchající tradice, na kterou jsou místní nesmírně hrdí. Tančí se pravidelně a masově během významných letních slavností, jako jsou svatojánské noci (San Juan), svátek svatého Petra (San Pedro) nebo oblíbené fiesty zasvěcené Panně Marii Karmelské (El Carmen) v městech jako Oviedo, Llanes, Candás či Gijón.

Vrcholem mnoha lokálních festivalů je okamžik, kdy padne soumrak. Lidé všech generací se shromáždí na hlavním náměstí, odloží své každodenní rozdíly, chytí se za ruce a vytvoří obrovský kruh. Jakmile se v tichu ozve osamělý, táhlý hlas prvního zpěváka a stovky hrdel mu vzápětí odpoví, ožívá historie. Danza Prima tak nadále slouží jako nejsilnější vyjádření asturské pospolitosti a úcty k předkům, kde každý společný krok vpřed a vzad symbolicky stírá hranice mezi minulostí a přítomností.

💃 Charakter tance Danza Prima

• Magický kruh: Tanečníci tvoří velký uzavřený kruh, který se neustále pomalu otáčí. Kruh symbolizuje jednotu a rovnost – nikdo nevyčnívá, všichni jsou si rovni.
• Minimalismus: Pohyb je velmi prostý – obvykle jde o jeden krok vpřed (do středu kruhu) a jeden krok vzad. Je to jako dýchání celého davu.
• Spojení malíčky: Tradičně se tanečníci nedrží za celé dlaně, ale zaklesnou se do sebe malíčky. To dodává kruhu křehkost i neuvěřitelnou soudržnost zároveň.
• Absolutní inkluze: Do tance se může zapojit kdokoli – od dětí po seniory, od místních po turisty. Stačí se jen chytit a nechat se vést rytmem souseda.

 🥁 Hudba a rytmus

• Bez nástrojů (A cappella): Toto je největší zvláštnost. Danza Prima se obejde bez dud, bubnů i kytar. Jediným "nástrojem" je lidský hlas.
• Princip volání a odpovědi: Tanec vede sólista (guía), který zpívá verše, a celý kruh mu sborově odpovídá refrénem.
• Hypnotické tempo: Rytmus je pomalý, pravidelný a vytrvalý. Má v sobě až rituální, meditativní kvalitu, která dokáže tisíce lidí uvést do společného transu.
• Romancero: Texty jsou často velmi staré balady (romances), které vyprávějí o historických bitvách, legendách nebo nešťastné lásce.

💡 Zajímavosti

• Předpokládá se, že tanec má předkřesťanské, keltské kořeny a původně šlo o uctívání slunce a přírodních cyklů.
• Jedna z největších Danza Prima se koná každoročně v srpnu na pláži San Lorenzo v Gijónu, kde se do kruhu spojí tisíce lidí a zaplní celou promenádu.
• Přestože je Asturie zemí dudáků (gaiteros), Danza Prima je natolik archaická, že si uchovala svou čistě vokální podobu z dob, kdy nástroje nebyly běžně dostupné.
• Slovo "Prima" v názvu neodkazuje na kvalitu, ale na prvenství – je to základní, prapůvodní tanec, od kterého se vše ostatní odvíjí.
• I když se lidé drží jen za malíčky, kruh je tak silný, že by jím neprošel ani dospělý člověk. Je to fyzické vyjádření asturského hesla: "V jednotě je síla."