FLAMENCO

Země původu: Španělsko 🇪🇸

Flamenco je hudebně-taneční kultura, jejíž kolébkou je Andalusie na jihu Španělska, především města jako Sevilla, Cádiz a Jerez de la Frontera. Bylo zapsáno organizací UNESCO v roce 2010 na Seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva.

🇪🇸  Historie a původ Flamenca

Historie Flamenca je komplexní a často nejasná, opředená sporem mezi badateli, ale jeho podstata leží ve fúzi několika kultur.

Flamenco je syntézou kultur, které se mísily na Pyrenejském poloostrově po staletí. Klíčové vlivy zahrnují.

Dnes je obecně přijímáno, že klíčovou roli v jeho vzniku a rozvoji hráli andaluští Romové (gitanos), kteří do Španělska migrovali z Indie přes Pákistán, Egypt a severní Afriku mezi 9. a 14. stoletím. Přinesli s sebou své hudební a taneční tradice, které obohatily a přetvořily místní kulturu. 

Během 800 let maurské nadvlády (Al-Andalus) vzkvétala hudba, která obsahovala složité melodické ozdoby a rytmické struktury, které se odrážejí ve flamenkovém zpěvu (cante).

Předpokládá se, že melodie a emocionální hloubka zpěvu mohou být ovlivněny židovskými liturgickými zpěvy, které byly přítomné ve Španělsku před vyhnáním v roce 1492. Původní andaluský folklor a lidové písně poskytly základní harmonické a taneční rámce.

📜 Vývoj a Zlatý věk (1850–1910) 

Forma, jak ji známe dnes, se datuje do 18. století, ale institucionalizována byla později:

Flamenco bylo především součástí soukromého života a rodinných oslav Gitanos. Neexistovali profesionální interpreti, tanec a zpěv se provozoval v uzavřeném kruhu.

Po roce 1850 se Flamenco přesunulo z rodinných kruhů do komerčního prostředí, tzv. Cafés Cantantes (flamenkové kavárny). Toto byla klíčová éra pro rozvoj tance a kytarového doprovodu. Kytara se stala hlavním doprovodným nástrojem (nahradila tleskání). Tanec (baile) se stal vyvinutějším a okázalejším, aby zaujal platící publikum.

🐦‍🔥 Moderní Flamenco (20. století a dále)

Po Zlatém věku, kdy se objevovaly lehčí a komerčnější styly, se puristé (jako básník Federico García Lorca a skladatel Manuel de Falla) snažili o návrat k "hlubokému zpěvu" (cante jondo).

Po španělské občanské válce se Flamenco stalo součástí národní identity a bylo hojně propagováno pro turisty. Vznikla moderní flamenková místa zvaná Tablaos. Koncem 50. let se objevily flamenkové festivaly, které znovu kladly důraz na uměleckou kvalitu.

Od 70. let se Flamenco otevírá fúzi s jinými žánry, jako je Jazz, Salsa nebo Pop. Kytarista Paco de Lucía a zpěvák Camarón de la Isla jsou klíčovými postavami, které modernizovaly styl a přinesly ho mezinárodnímu publiku.

💃 Charakter tance Flamenco (Baile Flamenco) 

• Zapateado (Práce Nohou): Složité a energické dupání a tleskání nohou (špičkou, patou, celou nohou) do rytmu. Je to často nejvýbušnější prvek, který vytváří perkusivní doprovod.
• Braceo (Práce Paží): Pomalé, plynulé a elegantní pohyby paží, které vycházejí z ramen a ztělesňují ladnost a sílu. Ženské braceo je často více krouživé a ladné, zatímco mužské bývá ostřejší a silnější.
• Floreado (Práce Rukou): Rychlé a složité kroucení a pohybování zápěstí a prstů. Typické pro tanečnice, symbolizuje ženskou eleganci a jemnost.
• Trup a Postoj: Trup je držen hrdě a vzpřímeně, často mírně prohnutý, což vyjadřuje hrdost a vnitřní sílu. Tělo je napjaté a plné energie, připravené k explozi emocí.
• Improvizace vs. Choreografie: Tanec je strukturován podle hudebních frází (falsetas), ale v rámci daného stylu a rytmu (compás) je velký prostor pro improvizaci a spontánní emocionální reakci na zpěv.

🎻 Hudba a rytmus (Toque a Cante)

• Cante (Zpěv): Je považován za nejdůležitější prvek. Zpěvák (cantaor) vyjadřuje hluboké, syrové emoce – smutek, bolest, lásku, smrt.
• Toque (Hra na kytaru): Flamencová kytara je vysoce technická. Používá techniky jako rasgueado (rychlé brnkání všemi prsty), picado (rychlé melodické linky) a golpe (rytmiclé poklepy na korpus kytary).
• Jaleo (Rytmický Doprovod): Zahrnuje tleskání (palmas), pokřiky (jaleos jako "¡Olé!") a luskání prsty (pitos). Tyto prvky vytvářejí dynamickou interakci mezi interprety a publikem.
• Rytmus (Compás): Rytmus je nejdůležitější a nejsložitější částí Flamenca. Nejde jen o udržování tempa, ale o cyklické metrum, které se obvykle počítá na 12 dob. Například u stylu Soleá se důrazy kladou na 3, 6, 8, 10, 12. Schopnost udržet a cítit compás (rytmus) a Duende (hluboký citový prožitek) je měřítkem umělce. 

🔥 Styly tance Flamenco (Palos)

Existuje více než 50 stylů flamenca (palos), které se liší podle rytmu, nálady a původu. Dělí se do tří hlavních kategorií:

• Cante Jondo (vážné, hluboké): Patří sem nejstarší a nejvážnější styly, které vyjadřují smutek a utrpení.
• Soleá: Považuje se za "matku všech písní". Je pomalá, důstojná a velmi emotivní.
• Seguiriyas: Nejsmutnější a nejtemnější styl flamenca. Má velmi specifický a nepravidelný rytmus.
• Tientos: Mají majestátní, rozvážné tempo.
• Cante Intermedio (střední):Tato kategorie zahrnuje styly, které kombinují prvky vážného i lehkého flamenca.
• Alegrías: Pochází z Cádizu. Je to rychlý, radostný a dynamický styl (název doslova znamená "radosti").
• Bulerías: Nejdynamičtější a nejrychlejší styl. Je to král flamenkových večírků (juergas), plný improvizace a tleskání.
• Farruca: Tradičně mužský tanec, velmi elegantní, s důrazem na přesnou práci nohou (zapateado).
• Guajiras: Styl s kubánským vlivem, často se tančí s vějířem.
• Flamenco chico (lehké): Tyto styly jsou radostnější a živější. Typickým příkladem jsou Bulerías nebo Alegrías.
• Tangos: Jeden z nejstarších stylů. Má chytlavý 4dobý rytmus (pozor, nezaměňovat s argentinským tangem, jsou to úplně jiné věci).
• Sevillanas: Lidový tanec ze Sevilly. Má pevnou strukturu čtyř částí a tančí se v párech na každé pouti či svatbě.
• Fandangos: Velmi populární styl, který má mnoho regionálních variant (např. Fandangos de Huelva).

💡 Zajímavosti