HASAPIKO

Země původu: Řecko 🇬🇷


Hasapiko (řecky χασάπικο) je pravděpodobně nejslavnější řecký tanec, i když ho lidé po celém světě často znají pod jiným jménem nebo si ho pletou s jeho filmovým "bratrancem". Jeho cesta od krvavých jatek v Konstantinopoli až na hollywoodská plátna je příběhem o disciplíně, migraci a národní hrdosti.

🔪 Cechovní kořeny v Konstantinopoli

Historie Hasapika sahá až do byzantské éry, konkrétně do Konstantinopole (dnešního Istanbulu). Název tance je odvozen od slova hasapis (χασάπης), což v řečtině i turečtině znamená "řezník". Původně šlo o rituální tanec cechu řezníků, známý také jako Makellarikos.

Řezníci tento tanec nepoužívali jen k zábavě, ale jako formu disciplíny a tréninku. Pohyby, které dnes vnímáme jako estetické, měly simulovat koordinaci a sílu potřebnou při práci. Tanečníci se drželi za ramena, čímž vytvářeli pevnou, neprostupnou linii, která symbolizovala bratrstvo a vzájemnou důvěru mezi členy cechu. V té době byl tanec výhradně mužskou záležitostí a vyznačoval se pomalým, těžkým a rozvážným tempem.

⚓ Velké stěhování a éra Rembetika

Zásadní zlom v historii Hasapika nastal v roce 1922 po katastrofě v Smyrně a následné výměně obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem. Tisíce řeckých uprchlíků z Malé Asie a Konstantinopole se usadily v přístavech jako Pireus a Soluň. S sebou si přinesli svou kulturu, jídlo a právě Hasapiko.

V chudinských čtvrtích a přístavních tavernách se tanec propojil s hudebním stylem Rembetiko (řecké "blues"). Hasapiko se stalo tancem "mangas" – drsných mužů z okraje společnosti, kteří v něm vyjadřovali svůj vzdor, smutek i hrdost. Právě zde se tanec rozdělil na dvě hlavní formy: klasické pomalé Hasapiko Bary a rychlejší, veselejší verzi známou jako Hasaposerviko (srbský řezník), která v sobě nesla vlivy balkánského folklóru.

🎬 Hollywood a zrození mýtu jménem Sirtaki

Ve 20. století prošlo Hasapiko neuvěřitelnou transformací z okrajového tance přístavních taveren na globální symbol Řecka. Tento proces byl nastartován kinematografií a populární hudbou 50. a 60. let, kdy se tanec stal "společensky přijatelným" pro všechny vrstvy obyvatelstva.

Nejslavnější moment přišel v roce 1964 s filmem Řek Zorba. Herec Anthony Quinn měl ve slavné finální scéně tančit, ale kvůli zranění nohy nezvládal rychlé kroky tradičních lidových tanců. Skladatel Mikis Theodorakis a choreografové proto vytvořili Sirtaki – tanec, který začíná pomalými kroky klasického Hasapika a postupně se zrychluje do divokého tempa.

Sirtaki sice není "starobylý" tanec v pravém slova smyslu, ale jeho základem je právě staleté Hasapiko. Díky filmu se tento styl stal celosvětovým fenoménem. Lidé si dodnes myslí, že "Zorbův tanec" je ten nejtradičnější řecký tanec, přitom jde o geniální úpravu Hasapika pro potřeby stříbrného plátna. Dnes se Hasapiko učí v každé řecké taneční škole a je povinnou součástí každé svatby či oslavy, čímž si udržuje svou pozici tlukoucího srdce řecké kultury.

🤝 Symbolika a moderní podoba

Dnes je Hasapiko vnímáno jako tanec absolutní koordinace. Tanečníci se drží za ramena v přímce a musí provádět identické kroky bez jakéhokoli vizuálního kontaktu – spoléhají se pouze na dotek na ramenou a rytmus hudby. Původně čistě mužský tanec dnes tančí ženy i muži společně na svatbách, festivalech i v tanečních školách.

V Řecku je Hasapiko považováno za základní prvek národní hrdosti, který učí disciplíně a týmové spolupráci.


💃 Charakter tance Hasapiko

  • Disciplína a synchronizace: Kroky jsou přesné, úsporné a musí být provedeny naprosto současně. Žádné sólové hvězdy, jen dokonale sladěný celek.

  • Držení za ramena: Tanečníci tvoří linii a drží se pevně za ramena. Toto spojení vytváří pocit jedné společné bytosti – když se pohne jeden, pohnou se všichni.

  • Pohyb v prostoru: Linie se obvykle pohybuje do stran, s občasnými úkroky vpřed a vzad, přičemž tělo zůstává vzpřímené a hrdé. 

 🥁 Hudba a rytmus

  • Rembetiko styl: Hasapiko je úzce spjato s písněmi Rembetika, které vyprávějí příběhy o životě v přístavech, lásce i nespravedlnosti.

  • Vzestupná gradace: Moderní provedení často začíná pomalou pasáží, která plynule přechází do bleskového tempa, což vrcholí naprostou euforií.

  • Rytmus: Hudba má jasný, stabilní čtyřdobý 4/4 rytmus, který tanečníkům pomáhá udržet krok v naprosté jednotě.

  • Nadvláda Bouzouki: Melodii téměř vždy vede bouzouki (tradiční drnkací nástroj s kovovým zvukem), doprovázené kytarou nebo malým nástrojem baglamas.


Styly a varianty tance

  • Hasapiko Bary (těžké): Pomalé, rozvážné, plné hloubky a důstojnosti. 
  • Hasaposerviko (rychlé): Svižné, veselé, s drobnými poskoky a vysokým tempem. 


💡 Zajímavosti

  • Hasapiko se objevilo v desítkách světových filmů a je dnes vnímáno jako neoficiální "státní zkouška" z řecké kultury pro každého turistu.

  • Zkušení tanečníci nepotřebují mluvit; vedoucí řady (první zprava) dává nenápadné signály stiskem ramene nebo pohybem ruky, aby celá řada věděla, kdy přijde změna kroku.

  • Historicky šlo o čistě mužskou záležitost, projev bratrství a síly. Dnes ho samozřejmě tančí všichni bez rozdílu, ale ona "chlapská" energie v něm stále zůstává.

  • Slavné Sirtaki z filmu Řek Zorba není "pravý" starý tanec, ale uměle vytvořený mix, který vychází právě z Hasapika (pomalý začátek) a přechází do Hasaposervika (rychlý konec).

  • Název doslova znamená "řeznický". V Byzanci ho tančili řezníci v Konstantinopoli jako rituál a formu tréninku.