HOPSA

Země původu: Dánsko 🇩🇰

Hopsa patří k pilířům dánského lidového dědictví. I když se na první pohled může zdát jako jednoduchý lidový tanec, jeho historie zrcadlí společenské změny v severní Evropě a fascinující cestu hudebních stylů napříč kontinenty.

🇩🇰 Původ a evropský kontext

Historie Hopsa v Dánsku se začala psát v průběhu 19. století, kdy se země, podobně jako zbytek Evropy, ocitla pod vlivem vlny nových párových tanců. Hopsa má své kořeny v německých a rakouských zemích, kde se vyvinula z raných forem valčíku a lidových tanců známých jako Ländler. Do Dánska se dostala pravděpodobně skrze kočovné hudebníky a obchodní cesty, které propojovaly dánský venkov s německými městy.

Na rozdíl od aristokratických tanců, které byly svázány přísnou etiketou, Hopsa přinesla do dánských komunit svěží vítr. Byla to odpověď na potřebu tance, který by byl dynamický, radostný a technicky dostupný širším vrstvám. Zatímco v městských salonech se tančily složité čtverylky, na dánských ostrovech a v Jutsku se Hopsa stala symbolem lidové zábavy, která dokázala strhnout celou náves.

🎻 Transformace na dánský venkov

Jakmile se Hopsa usadila v dánském prostředí, začala se přizpůsobovat místnímu vkusu a nástrojovému obsazení. Dánští vesničtí muzikanti, často hrající na housle, klarinet nebo později na tahací harmoniku, vtiskli tanci specifický severoevropský rytmus. Ten se stal o něco "hranatějším" a energičtějším než jeho rakouští předchůdci. Hopsa se stala pevnou součástí tzv. Gammeldans (starých tanců), které tvořily páteř každé svatby, dožínek nebo zimních slavností.

V komunitním životě dánského venkova hrála Hopsa také důležitou roli při socializaci. Byl to tanec, který vyžadoval blízký kontakt partnerů, což bylo v konzervativní venkovské společnosti 19. století vítanou příležitostí k namlouvání. Tanec se často tančil ve velkých sálech hostinců nebo na udusané hlíně stodol, přičemž jeho "poskakující" rytmus dokonale ladil s atmosférou neformálního veselí.

🌟 Zachování tradice a moderní éra

S nástupem moderní hudby a tanců na začátku 20. století začal tradiční folklór ustupovat do pozadí. Hopsa však v Dánsku nikdy úplně nezanikla. Díky silnému hnutí lidových tanečních spolků (Folkedansere), které vznikaly po celé zemi, se podařilo kroky a melodie Hopsa precizně zdokumentovat. V 70. letech 20. století navíc Dánsko zažilo velký "folk revival", kdy se mladé generace začaly vracet ke svým kořenům a objevovat kouzlo tanců svých prarodičů.

Dnes je Hopsa vnímána jako národní poklad, který se tančí na folklorních festivalech od Bornholmu až po Skagen. Její historie je důkazem toho, jak Dánsko dokázalo přijmout cizí vliv, přetvořit ho k obrazu svému a uchovat si ho jako živou součást své identity. I v 21. století zůstává Hopsa symbolem dánské pohody (hygge) přenesené do pohybu a radosti ze sdíleného rytmu.

💃 Charakter tance Hopsa

  • Společenský aspekt: Je to tanec, který stíral rozdíly – na venkovských slavnostech ho tančili všichni od čeledínů až po bohaté sedláky.

  • Prostorová dynamika: Páry se pohybují po kružnici, přičemž rotují kolem své vlastní osy. Vyžaduje to dobrou koordinaci, aby nedocházelo ke kolizím s ostatními na parketu.

  • Hravost a lehkost: Pohyb by měl být pružný. Na rozdíl od "těžkého" dupání u některých východoevropských tanců je dánská Hopsa vnímána jako vzdušnější a lehčí.

  • Poskoky a rotace: Základem je neustálé poskakováni a rychlé otáčení páru po obvodu sálu (ve směru tance).

  • Párový tanec: Tančí se v uzavřeném držení (partneři jsou čelem k sobě).

🎻 Hudba a rytmus

  • Struktura: Melodie jsou jasné, chytlavé a často se skládají ze dvou až tří opakujících se částí, což muzikantům dovoluje postupně zrychlovat.

  • Typické nástroje: Housle často hrají hlavní melodii s výraznými akcenty, Klarinet dodává hudbě veselý a pronikavý charakter a tahací harmonika (Akordeon) je nepostradatelný nástroj dánského venkova, který drží rytmický základ.

  • Tempo: Je výrazně rychlejší než klasická polka. Hudba musí "tlačit" tanečníky dopředu.

  • Rytmus: Hopsa se tančí v 2/4 taktu, což jí dodává pochodový, ale velmi svižný ráz.

💡 Zajímavosti

  • Mnoho melodií Hopsa nemá známého autora – vznikaly spontánně v rukách lidových muzikantů, kteří je přizpůsobovali vkusu své konkrétní vesnice nebo ostrova.

  • Hopsa patří do "zlatého fondu" starých dánských tanců. Dodnes se vyučuje v tanečních spolcích a je povinnou jízdou na každém folklorním plese v Dánsku.

  • V 19. století byla Hopsa oblíbená u mladých lidí, protože rychlá rotace a blízké držení dovolovaly legální fyzickou blízkost, která byla jinak ve společnosti přísně regulována.

  • Dánové tento tanec často spojují s pocitem komunitní pohody. Není to představení pro diváky, ale společný zážitek pro ty, kteří tančí.

  • Hopsa vs. Polka: Ačkoliv jsou si podobné, Hopsa je dánskou variantou, která je technicky o něco přímočařejší a rytmicky údernější. V dánských archivech najdete stovky unikátních melodií určených přímo pro tento styl.