HORA

Hora je termín, který se používá pro označení rodiny starobylých kolektivních lidových tanců, které se primárně tančí v kruhu nebo polootevřeném řetězu. Tato taneční forma má hluboké historické a kulturní kořeny, které sahají až do starověku, a je geograficky rozšířena především v regionu jihovýchodní Evropy (Balkán) a v Izraeli. Hora není jedním tancem, nýbrž zastřešujícím konceptem pro desítky regionálních variant. 

🏛️ Etymologie a antické kořeny (Pravěk – Antika) 

Název tance je odvozen ze starořeckého slova choros (χορός), což původně znamenalo "kruh" nebo "uzavřený prostor pro tanec". Od tohoto základu se odvíjejí slova jako chór, choreografie nebo názvy tance v jiných jazycích (bulharské horo, makedonské oro, turecké horon).

Archeologické nálezy z kultury Cucuteni-Trypillia (cca 5000–3500 př. n. l.) na území dnešního Rumunska zobrazují hliněné postavy spojené v kruhu, což naznačuje, že hora existovala tisíce let před prvními písemnými záznamy.

V antice měla hora rituální význam. Kruh symbolizoval slunce, uzavřenost komunity a ochranu před zlými silami. Tanec v kruhu byl považován za posvátný akt, který spojoval zemi s nebesy.

🇷🇴🇲🇩 Balkánská a rumunská tradice: Srdce komunity

V Rumunsku a Moldavsku se Hora vyvinula v nejdůležitější národní tanec. Zde není jen pohybem, ale institucí. Historicky byla Hora na rumunské vesnici místem, kde se mladí lidé seznamovali. "Vstoupit do hory" znamenalo oficiální přijetí do společnosti dospělých. Pokud byl někdo z hory vyloučen, znamenalo to společenskou izolaci.

V roce 1859 se tanec Hora Unirii (Hora sjednocení) stal politickým symbolem. Při sjednocení Valašska a Moldávie se Hora tančila jako projev národního bratrství. Dodnes se v Rumunsku každoročně 24. ledna tančí ve všech městech na oslavu jednoty. Existují stovky variant – od pomalé a důstojné Hora Mare (Velká hora) až po rychlé a technicky náročné verze doprovázené cimbálem a houslemi.

🇮🇱 Židovská Hora: Z Rumunska do Izraele 

Jedna z nejznámějších verzí Hory na světě je ta židovská, která se stala národním tancem Izraele. Židovští emigranti z Rumunska přinesli horu do tehdejší Palestiny na počátku 20. století (kolem roku 1920). Pionýři (halucim) ji tančili v kibucech jako symbol rovnosti a společné práce.

Tento choreograf rumunského původu Baruch Agadati v roce 1924 standardizoval kroky izraelské hory. Zatímco rumunská hora je často plynulá a houpavá, izraelská verze se stala energičtější, s výrazným překřížením nohou (tzv. grapevine step).

Dnes je neodmyslitelnou součástí židovských svateb a oslav Bar micva po celém světě, doprovázená písněmi jako "Hava Nagila".

💃 Charakter tance Hora

• Forma a Spojení: Hora se tančí ve velkém kruhu (nebo polootevřeném řetězu), kde se tanečníci drží buď za ruce, nebo pevněji za opasky či ramena, čímž vytvářejí pocit pevné, pulzující jednoty.
• Pohyb: Kruh se obvykle pohybuje pomalu nebo středně rychle proti směru hodinových ručiček, přičemž těžiště je drženo nízko. Typické kroky zahrnují střídavé přísuny, poskoky a dupání, které dodávají tanci zemitou energii.
• Emocionální Náboj: Hora je tanec radosti a nadšení. Na oslavách (svatby, státní svátky, festivaly) se tempo a energie často stupňují do euforického závěru.
• Improvizace a Vedení: Na Balkáně je často v řetězu vůdce (chorovodets), který má právo improvizovat nové kroky a ornamenty, které se zbytek řetězu snaží okamžitě následovat. V izraelské Hoře se vedoucí role stírá, ačkoliv se často stává, že se jeden z tanečníků spontánně ujme vedení.
• Těžiště a Zemní Charakter: Na rozdíl od baletu nebo společenských tanců se tělo drží uvolněně, často mírně nakloněné do středu kruhu, s nízkým těžištěm, což dává tanci jeho zemitý, stabilní charakter.

🎻 Hudba a rytmus

• Rytmus: Typicky v 2/4 nebo 4/4 taktu, ale na Balkáně narazíme i na složité liché rytmy (např. 7/8). Tempo se často v průběhu tance stupňuje od pomalé chůze až po divoký běh a poskoky.
• Hudba: Tradiční hudba pro Horu využívá smyčcové nástroje (housle), dechové nástroje (klarinet, trubky) a akordeon, který je klíčový pro udržení rytmu. Na Balkáně je nezbytnou součástí perkuse, zatímco u izraelské Hory je perkusní složka obvykle méně dominantní.
• Rytmické Zrychlování: Tempo tance se často dynamicky mění – začíná pomalu (lento), kdy je kladen důraz na vážné, až majestátní kroky, a postupně zrychluje (accelerando) do frenetického, euforického tempa (presto), které končí často s obrovským jásotem.
• Aksakový Rytmus (Balkán): Toto je nejvýznamnější hudební prvek. Aksak znamená v turečtině "kulhavý" a označuje asymetrické rytmické celky. Místo pravidelného 4/4 rytmu se setkáváme s rytmy jako 7/8, který se počítá jako 3+2+2, nebo 11/16 (často 2+2+3+2+2). Tanečníci musí být schopni vnímat tyto složité metrické cykly.

🤝 Styly a varianty tance

💡 Zajímavosti