JARABE TAPATIO

Země původu: Mexiko 🇲🇽

Jarabe Tapatío, ve světě známý jako "Mexican Hat Dance" (Mexický kloboukový tanec) , je mnohem víc než jen turistická atrakce. Je to zhmotněná historie Mexika, koktejl vášně, rebelie a národní hrdosti, který se zrodil v 18. století v regionu Jalisco. 

​🇲🇽 Zrození ze "zakázaného" koktejlu

Kořeny tance sahají do pozdního 18. století (cca 1790). Název Jarabe pravděpodobně pochází z arabského slova "xarab" (sirup či směs), což dokonale vystihuje podstatu tance – jde o směs různých španělských tanečních stylů, jako jsou seguidillas a fandango, které si mexičtí mesticové přetvořili k obrazu svému. Slovo Tapatío pak odkazuje přímo na obyvatele města Guadalajara.

V 18. století však španělské koloniální úřady a církev neviděly v tanci kulturní bohatství, ale čistý hřích. Jarabe bylo v roce 1790 oficiálně zakázáno, protože bylo považováno za "příliš smyslné, urážlivé pro dobré mravy a provokativní". Tanečníci se při něm totiž dotýkali, dvořili se si a žena odhalovala své kotníky – což byla v té době morální katastrofa.

⚔️ Tanec jako symbol revoluce

Právě onen zákaz však Jarabe paradoxně pomohl k nesmrtelnosti. Během mexické války za nezávislost (1810–1821) se tanec stal symbolem odporu proti španělské nadvládě. Tančit Jarabe znamenalo vyjádřit touhu po svobodě a hrdost na "mexickost". Povstalci ho tančili na oslavu vítězství, čímž z něj udělali politický nástroj, který spojil lidi napříč sociálními vrstvami.

🩰 Zásah ruské baletky a oficiální posvěcení

Historie tance Jarabe Tapatío má jeden nečekaný zvrat, který se odehrál v roce 1919. Slavná ruská baletka Anna Pavlova, která byla na turné v Mexiku, se do tance zamilovala. Rozhodla se ho zařadit do svého repertoáru, ale s jedním "vylepšením" – tančila ho na špičkách a v klasickém baletním kostýmu s mexickými prvky. Její vystoupení mělo takový celosvětový úspěch, že mexická elita, která dříve na lidové tance koukala svrchu, náhle pochopila, jaký poklad má doma.

O pár let později, v roce 1924, přišlo definitivní potvrzení jeho statusu. José Vasconcelos, tehdejší ministr školství, prohlásil Jarabe Tapatío za Národní tanec Mexika. Cílem bylo sjednotit zemi po krvavé mexické revoluci a vytvořit jednotnou kulturní identitu. Od té doby se Jarabe povinně učí v mexických školách jako součást národního dědictví.

🎩 Námluvy pod kloboukem

Samotná choreografie tance vypráví příběh milostného dvoření mezi Charrem (mexickým kovbojem v bohatě zdobeném obleku) a Chinou Poblanou (ženou v barevné sukni s výšivkami). Muž se snaží ženu oslnit svou obratností a rytmickým dupáním (zapateado), zatímco ona ho hravě odmítá a flirtuje s ním pomocí pohybu své sukně.

Vrcholem tance je moment, kdy muž položí svůj sombrero na zem. Žena na něj vstoupí a tančí na jeho okraji, čímž symbolicky přijímá jeho dvoření. Tanec končí vítězným gestem, kdy oba tanečníci zmizí za kloboukem, aby si (údajně) vyměnili polibek, zatímco hudba graduje do slavného finále.

💃 Charakter tance Jarabe Tapatio

  • Příběh námluv: Celá choreografie je stylizovaným příběhem dvoření. Muž (Charro) se snaží svou partnerku (China Poblana) okouzlit svou silou a obratností, zatímco ona ho zpočátku hravě odmítá a flirtuje s ním.

  • Zapateado: Klíčovým prvkem je rytmické dupání podpatky o zem. Je to hlučné, rytmické a vyžaduje to neuvěřitelnou preciznost.

  • Práce se sukní: Tanečnice používá svou širokou, barevnou sukni jako vějíř nebo křídla. Pohyby sukně jsou plynulé a tvoří neustále se měnící barevné vzory.

  • Symbolika klobouku: Vrcholem tance je moment, kdy muž položí své sombrero na zem. Žena na jeho okraj vstoupí, což symbolizuje přijetí námluv.

 🥁 Hudba a rytmus

  • Mariachi orchestr: Tanec je doprovázen typickou mexickou hudbou v podání Mariachis – nechybí trubky, housle, kytary a velký basový guitarrón.

  • Proměnlivé tempo: Hudba není jednotvárná. Skládá se z několika částí (tradičně jich bylo až devět), které střídají tempo od pomalého a romantického až po zběsilé a radostné finále.

  • Rytmus: Často se střídá 6/8 a 3/4 takt, což dodává hudbě typický "houpavý" mexický charakter.

  • Veselý tón: Hudba je optimistická, energická a často ji doprovází výskání tanečníků i publika.

💡 Zajímavosti

  • Tradiční závěr tance vypadá tak, že oba tanečníci zvednou klobouk před své obličeje a (údajně) si za ním vymění polibek.

  • Koncem 18. století církev tento tanec zakázala, protože se jí zdál "příliš smyslný" a nebezpečný pro morálku mládeže. To z něj ovšem okamžitě udělalo hit odboje.

  • Slavná ruská baletka Anna Pavlova tanec v roce 1919 proslavila po celém světě, když ho zatančila na špičkách. Tím ho "posvětila" i pro vyšší společnost.

  • Podle legendy byl tento zdobený ženský kostým inspirován indickou princeznou, která byla v 17. století prodána do otroctví v mexickém městě Puebla.

  • V roce 1924 byl Jarabe Tapatío prohlášen za národní tanec Mexika a dodnes se ho povinně učí téměř všechny děti v mexických školách.