KHOREZM DANCE
Země původu: Uzbekistán 🇺🇿
Region Chórezm (v uzbečtině Xorazm) je kulturním ostrovem, který se v rámci Uzbekistánu výrazně liší od zbytku země. Zatímco Samarkand nebo Buchara jsou elegantní a rozvážné, Chórezm je divoký, emocionální a neuvěřitelně energický. To se propisuje jak do jeho historie, tak do slavných tanců, které jsou dnes na seznamu UNESCO.
🏺 Chórezm: Civilizace starší než čas
Historie oblasti Chórezm, ležící v dolním toku řeky Amudarji, sahá tisíce let do minulosti. Je považována za jedno z center starověké civilizace a někteří historici ji dokonce spojují s pravlastí zoroastrismu a posvátnou knihou Avesta. Chórezm byl vždy strategickou křižovatkou Hedvábné stezky, chráněnou nehostinnou pouští, což mu umožnilo vyvinout si unikátní identitu, která se lišila od perských i turkických vlivů v okolí.
Zlatý věk regionu nastal v 11. a 12. století za vlády Chórezmské říše, kdy byla tato oblast centrem světové vědy a kultury. Působili zde géniové jako Al-Chorezmí (otec algebry) nebo Al-Bírúní. Tento rozkvět však brutálně ukončil v roce 1221 Čingischán, který nechal srovnat tehdejší hlavní město Gurganj se zemí. Později se centrum přesunulo do Chivy, která se stala srdcem mocného Chivského chanátu. Právě v izolaci chivských hradeb se po staletí konzervovaly taneční tradice, které nikde jinde na světě nenajdete.
🔥 Duch tance: Oheň, energie a vzdor
Chórezmský tanec je v uzbeckém kontextu naprosto unikátní. Zatímco tance z Fergany jsou známé svou plynulostí a tance z Buchary svou hravostí, chórezmský styl je explozivní. Tanec zde není jen estetickým projevem, ale rituálem. Historicky se věří, že chórezmské tance mají kořeny v dávných šamanských rituálech a uctívání ohně.
Tanečníci používají celé tělo – od prudkých pohybů hlavy přes komplikované rotace zápěstí až po vibrující pohyby ramen. Hudební doprovod tvoří specifické nástroje jako doyra (buben), surnay (dechový nástroj) a především tar nebo rubab. Rytmus je často synkopický a neustále zrychluje, což vede k fascinujícímu vyvrcholení, které diváky i tanečníky uvádí do transu.
💃 Lazgi: Nesmrtelný klenot UNESCO
Pokud má Chórezm své srdce, pak jím je tanec Lazgi. Jeho historie je opředena mnoha legendami. Jedna z nejoblíbenějších vypráví o "rozbité loutce", kterou vdechne život až rytmus hudby – tanec začíná pomalým probouzením jednotlivých prstů, rukou a ramen, až se celé tělo roztříští do divokého rytmu.
Lazgi se v průběhu staletí vyvíjel, ale jeho jádro zůstalo nezměněno:
- Starověká fáze: Rituální tanec spojený s přírodními živly.
- Dvorská fáze: Za chivských chánů se tanec profesionalizoval a stal se součástí palácových slavností.
- Lidová fáze: Lazgi se stal neodmyslitelnou součástí každé svatby. V Chórezmu se říká, že "pokud slyšíte Lazgi a vaše tělo nezačne tančit, nejste z Chórezmu".
V roce 2019 byl Lazgi oficiálně zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, čímž se potvrdil jeho celosvětový význam jako unikátní formy lidského vyjádření.
💃 Charakter tance Khorezm
Vibrace (Titratma): Klíčový prvek, kdy se tanečník rytmicky chvěje v ramenou, hrudníku nebo celém těle. Působí to, jako by jím procházel elektrický proud.
Izolované pohyby: Tanec často začíná pohybem pouhých prstů, ke kterým se postupně přidávají zápěstí, lokty a nakonec celé tělo.
Expresivní mimika: Na rozdíl od jiných regionů, kde jsou tanečnice spíše plaché, Chórezm vyžaduje široký úsměv, oční kontakt a radostný výraz.
Akrobacie a ohebnost: Tanečníci často využívají hluboké záklony, rotace na kolenou a bleskové změny směrů, které vyžadují obrovskou fyzickou kondici.
Vztah k zemi: Pohyby jsou "uzemněné", tanečníci často dupou nebo pracují s vahou těla nízko nad zemí, což odkazuje na dávné rituály.
🥁 Hudba a rytmus
Surnay: Tento pronikavý dechový nástroj dodává chórezmské hudbě její typický "pouštní" a oslavný charakter.
Kajraky (Kastaněty): Tanečníci často drží v rukou kamenné nebo kovové destičky, kterými si sami vyklepávají rytmus přímo do tance.
Gradace tempa: Typická skladba začíná velmi pomalu a postupně graduje až do frenetického finále, které připomíná trans.
Dominance Doyry: Rámový buben (Doyra) je nejdůležitějším nástrojem. Určuje ostré tempo a vede tanečníka skrze neustále se zrychlující pasáže.
Synkopický rytmus: Hudba není "rovná". Je plná nečekaných akcentů a synkop, které nutí diváka podupávat si do taktu.
✨ Styly a varianty tance
Lazgi: Je to král chorezmských tanců. Existuje v několika variantách podle toho, jaký nástroj ho doprovází nebo kdo ho tančí.
Kajrak Lazgi: Tanec s kamennými kastanětami (kajraky). Tanečník si sám vyklepává složité rytmy, což vyžaduje neuvěřitelnou koordinaci rukou a nohou.
Surnay Lazgi: Velmi hlasitá, energická a festivalová varianta doprovázená dechovým nástrojem surnay. Je to typický tanec pro velké venkovní oslavy.
Dutor Lazgi: Komornější a melodičtější verze doprovázená hrou na dvoustrunnou loutnu dutor. Bývá jemnější a více zaměřená na ladnost pohybů.
Garmon Lazgi: Modernější varianta, která vznikla po rozšíření harmoniky (akordeonu) v regionu. Má specifický, téměř "kabaretní" nádech.
Zargars (Tanec zlatníka): Jemný tanec imitující precizní práci šperkařů, zaměřený na detailní pohyby prstů a zápěstí.
Oshpaz (Tanec kuchaře): Choreografie napodobující přípravu tradičního pilafu – krájení mrkve, míchání kotle a servírování.
Mascharaboz (Tanec šašků): Komediální styl plný groteskních pohybů, parodie a imitace zvířat. Tanečníci-komici (maskarabozové) jím bavili lidi na tržištích.
Tovoq Lazgi (Tanec na talíři): Vrcholná akrobatická varianta. Tanečník balancuje a tančí na velkém keramickém talíři, což symbolizuje mistrovství a kontrolu nad tělem.
💡 Zajímavosti
Chugirma (kožešinová čepice) není jen pro okrasu. V horké poušti udržuje stabilní teplotu hlavy a v zimě chrání před mrazem. Pro tanečníka je symbolem cti – pokud mu při tanci spadne, je to považováno za velkou hanbu.
V minulosti se věřilo, že divoký rytmus Lazgi dokáže léčit nemocné a vyhánět zlé duchy z těla (pozůstatek šamanismu).
Vrcholným číslem je tanec na velkém keramickém talíři. Tanečník na něm musí předvádět složité pohyby, aniž by talíř praskl nebo z něj sklouzl.
Traduje se, že Lazgi vznikl, když se starověký král pokoušel rozesmát svou smutnou princeznu napodobováním rozbité loutky.
Mužská kožešinová čepice, kterou tanečníci nosí, váží i přes kilo a v létě v ní bývá padesátistupňové horko. Považuje se za symbol cti – spadnutí čepice při tanci je ostuda.
Od roku 2019 je Lazgi oficiálně chráněn jako světové kulturní dědictví, což pomohlo otevřít taneční školy Chórezmu po celém světě.