KLOMPENDANS

Klompendans, tedy holandský tanec v dřevácích, je jedním z nejikoničtějších projevů nizozemského folklóru. Není to jen turistická atrakce, ale fascinující spojení praktické obuvi, rytmického umění a historie sociálních vrstev, které se musely vyrovnat s tvrdými podmínkami mokré a bahnité půdy nížin. 

🇳🇱 Kořeny v dřevácích: Od bláta k rytmu

Původ tance Klompendans je neoddělitelně spjat s vývojem samotných dřeváků (klompen). Tato obuv se v Nizozemsku začala masivně šířit ve středověku (cca 13. století) jako levné a extrémně odolné řešení pro farmáře, rybáře a dělníky. Vyrobeny z jednoho kusu jasanu nebo topolu, dřeváky dokonale izolovaly nohu od vlhkosti a chladu, které byly v deltách řek všudypřítomné.

Postupem času lidé zjistili, že tvrdé dřevo při kontaktu s dřevěnou podlahou stodol nebo kamennou dlažbou náměstí vydává silný, jasný a rytmický zvuk. To, co začalo jako prosté podupávání nohama do rytmu při práci nebo pro zahřátí v mrazivých ránech, se postupně vyvinulo v organizovanou formu zábavy. Tanec v dřevácích se stal způsobem, jakým chudší vrstvy vyjadřovaly svou identitu a radost ze života, přičemž nástroj (obuv) byl vždy po ruce.

🌾 Sociální tmel a rituál dvoření

Tanec hrál klíčovou roli při venkovských slavnostech, posvíceních a svatbách. V komunitách, kde byla většina času věnována dřině na polích, představoval Klompendans příležitost k sociální interakci. Často šlo o hromadné tance v kruzích nebo řadách, které měly symbolizovat jednotu vesnice. Pro mladé muže to byla navíc šance ukázat svou sílu a hbitost – čím hlasitější a přesnější bylo dupnutí, tím větší dojem tanečník udělal na přihlížející dívky.

Existovaly také specifické varianty tance pro různé profesní skupiny. Rybáři měli pohyby připomínající houpání lodi, zatímco farmáři do svých choreografií vkládali prvky imitující setbu nebo mletí obilí. Dřeváky byly pro tyto účely často zdobeny malovanými motivy tulipánů nebo geometrických vzorů, které odlišovaly jednotlivé regiony a rodiny.

🥁 Technika: Dřevák jako perkusní nástroj

Z technického hlediska je Klompendans předchůdcem moderního tap dance (stepu). Na rozdíl od lehkonohých baletních prvků je tento tanec "zemitý". Tanečníci se soustředí na údery patou a špičkou, přičemž využívají váhu celého těla k vytvoření co nejsilnějšího akustického efektu. Rytmus je obvykle rychlý a veselý, nejčastěji v taktu 2/4 nebo 3/4.

✨ Od úpadku k národnímu pokladu

S příchodem průmyslové revoluce a moderní kožené a gumové obuvi začaly dřeváky z běžného života mizet. V první polovině 20. století se zdálo, že Klompendans zůstane jen vzpomínkou starších generací. Nicméně v 60. a 70. letech došlo k vlně zájmu o národní dědictví. Vznikly četné folklórní soubory, které začaly tanec konzervovat a stylizovat pro jevištní vystoupení.

Dnes je Klompendans jedním z hlavních lákadel v místech jako Zaanse Schans nebo Volendam. Přestože se v dřevácích už málokdo prochází do práce, tanec samotný žije dál jako symbol holandské vynalézavosti, odolnosti a schopnosti najít hudbu i v kusu obyčejného dřeva.

💃 Charakter tance Klompendans

• Zemitost a síla: Tanec je velmi energický a soustředěný na kontakt se zemí. Tanečníci využívají váhu těla k tomu, aby z dřeváků dostali co nejsilnější zvuk.

• Synchronizace: Klíčem k úspěchu je dokonalé načasování celé skupiny. Když dvacet lidí dopadne na dřevěnou podlahu ve stejný zlomek sekundy, vytvoří to akustický efekt podobný hromu.

• Hravost a humor: Choreografie často obsahují prvky "souboje" nebo škádlení mezi tanečníky, proskakování mezi položenými dřeváky nebo imitaci každodenní práce na farmě.

• Společenský aspekt: Tradičně se tančí v řadách, kruzích nebo čtvercích, což podtrhuje jednotu vesnické komunity.

 🎻  Hudba a rytmus

• Tempo: Skladby začínají v mírném tempu a postupně gradují, přičemž finále bývá velmi rychlé a fyzicky náročné na koordinaci nohou.
• Nástrojové obsazení: Dominantním nástrojem je akordeon nebo tahací harmonika, které doplňují housle. Tyto nástroje byly historicky snadno přenosné na venkovní slavnosti.
• Rytmus: Hudba je obvykle ve veselém 2/4 nebo 3/4 taktu (polky, pochody nebo lidové valčíky).
• Dřeváky jako bicí: V tomto tanci jsou boty důležitějším nástrojem než cokoli v rukou hudebníků. Tanečníci vyklepávají rytmus špičkami, patami i celou plochou dřeváku.

💡 Zajímavosti

• Pro slavnostní tance se vyráběly speciální, tenčí a lakované dřeváky, které měly lepší rezonanci a nebyly tak těžké jako ty pracovní do bláta.
• Traduje se, že tanec vznikl i z ryze praktických důvodů – farmáři a rybáři si zběsilým podupáváním v dřevácích zahřívali prokřehlé nohy během chladných nizozemských rán.
• Malované vzory na dřevácích dříve sloužily jako "občanský průkaz" – podle barev a motivů se dalo poznat, z jaké vesnice nebo oblasti tanečník pochází.
• Ačkoliv vypadají masivně, tradiční dřeváky na tanec jsou vyrobeny z lehkého dřeva (topol nebo vrba), aby tanečníci vydrželi tančit i několik hodin v kuse.
• Klompendans (spolu s irským a anglickým tancem v dřevácích) je považován za jednoho z přímých předků moderního stepu (tap dance), jak ho známe dnes.