KWASA KWASA
Země původu: Demokratická republika Kongo 🇨🇩
Kwasa Kwasa (někdy psáno také jako Kwassa Kwassa) není jen taneční styl, je to symbol jedné celé éry africké populární hudby. Tento fenomén, který se zrodil v 80. letech v tehdejším Zairu (dnes Demokratická republika Kongo), ovládl taneční parkety od Kinshasy až po Paříž a stal se synonymem pro radost, eleganci a rytmickou preciznost.
🎸 Z kořenů Cavachy k nové eleganci
Historie Kwasa Kwasa začíná v polovině 80. let jako přímá evoluce rytmu Cavacha, který v 70. letech proslavila skupina Zaïko Langa Langa. Zatímco Cavacha byla divoká, mechanická a připomínala zběsilý vlak, Kwasa Kwasa přinesla do konžské hudby (soukous) nový prvek: plynulost. Hudebníci začali rytmus mírně zpomalovat, aby dali prostor pro detailnější a smyslnější pohyby boků.
Zásadní roli v tomto přerodu sehrál legendární zpěvák Pepe Kalle a jeho skupina Empire Bakuba. Právě oni vzali pouliční taneční prvky a přetvořili je v sofistikovanou pódiovou show. Traduje se, že název vznikl z francouzské otázky "Quoi sa?" (Co je to?), kterou diváci udiveně volali, když poprvé viděli nové, neuvěřitelně plynulé pohyby tanečníků. Odpověď zněla: "Kwasakwasa!" – rytmické zvolání, které se stalo názvem celého hnutí.
🕺 Pohybová revoluce a izolace těla
Tanec Kwasa Kwasa je definován naprostou kontrolou nad pánví. Zatímco horní polovina těla zůstává téměř nehybná nebo provádí jen jemná gesta rukama, boky a hýždě se pohybují v plynulých osmičkách nebo kmitají v dokonalém souladu s údery na virbl a činely. Na rozdíl od svých předchůdců není Kwasa Kwasa o skákání, ale o "vlnění".
V tomto období se také zrodila postava profesionálního tanečníka jako neoddělitelné součásti hudební skupiny. Tanečníci a tanečnice (často doprovázení trpasličím tanečníkem Emauem, který byl hvězdou Pepe Kalleho show) předváděli technickou náročnost izolace svalů, která fascinovala diváky po celém světě. Tanec se stal vizuálním vyjádřením "sebene" – instrumentální pasáže skladby, kde kytary a bicí gradují a nutí tělo k pohybu.
🌍 Globální horečka a africká identita
Během druhé poloviny 80. let se Kwasa Kwasa stala prvním skutečně "pan-africkým" tanečním hitem. Díky rozvoji televizního vysílání a videokazet se nahrávky z Kinshasy dostaly do každého koutu kontinentu. V Keni, Nigérii nebo Pobřeží slonoviny se mladí lidé učili tyto kroky, aby ukázali, že jsou "v kurzu". Kwasa Kwasa se stala symbolem moderní, sebevědomé Afriky, která si váží svých kořenů, ale mluví jazykem moderních elektrických kytar.
Exportu tance do Evropy výrazně pomohla konžská komunita v Paříži. Zde se styl propojil s módou Sapeurs (společnost elegantních lidí), kteří tančili Kwasa Kwasa v drahých oblecích od světových návrhářů. Tento kontrast mezi syrovým africkým rytmem a evropským luxusem dodal tanci unikátní nádech prestiže.
🛡️ Dědictví a proměna v Ndombolo
V devadesátých letech začala být Kwasa Kwasa postupně vytlačována ještě agresivnějším a rychlejším stylem zvaným Ndombolo. Nicméně Kwasa Kwasa nikdy úplně nezmizela. Její principy izolace boků a plynulého vlnění tvoří dodnes základ většiny moderních afrických tanců, včetně populárního Afrobeatu nebo angolské Kizomby.
Dnes je Kwasa Kwasa vnímána jako "klasika". Je to tanec, který naučil svět, že lidské tělo se dokáže rozložit na jednotlivé rytmické součástky a přitom si zachovat neuvěřitelnou eleganci. Písně z této éry jsou dodnes pevnou součástí každé africké svatby či oslavy, kde spojují generace v jednom nekonečném, vlnivém pohybu.
💃 Charakter tance Kwasa Kwasa
Role profesionálů: V této éře se poprvé stali tanečníci nedílnou součástí kapel, přičemž jejich úkolem bylo vizuálně interpretovat složitá kytarová sóla.
Elegance a postoj: Tanečníci Kwasa Kwasa si zakládají na vzpřímeném, hrdém postoji. Je to tanec, který má vypadat "cool" a nenuceně.
Gesta rukou: Ruce často doplňují pohyb boků jemnými gesty, která mohou naznačovat čištění bot, česání nebo prostě jen kopírovat rytmus kytary.
Plynulost (Flow): Pohyb není trhaný ani agresivní; působí dojmem, jako by tělo tanečníka plulo na vlnách hudby.
Izolace boků: Nejdůležitější prvek tance. Horní část těla (trup a ramena) zůstává v klidu, zatímco pánev se pohybuje v plynulých, horizontálních "osmičkách".
🥁 Hudba a rytmus
Struktura skladby: Písně mají obvykle dvě části – pomalejší zpívaný úvod a následnou gradaci zvanou sebene, což je čistě instrumentální taneční pasáž, pro kterou je Kwasa Kwasa stvořená.
Kytarové pletence: Typickým rysem jsou dvě nebo tři elektrické kytary, které se navzájem proplétají. Jedna drží rytmus, zatímco druhá hraje nekonečné, jasné a vysoké melodické linky.
Rytmický puls: Hudba stojí na středním až rychlém tempu. Základem je synkopovaný rytmus bicích, kde hlavní roli hraje virbl (snare) a hi-hat činel.
Soukous (Moderní rumba): Kwasa Kwasa se tančí na konžský soukous, což je rychlejší a elektrifikovaná verze tradiční rumby.
💡 Zajímavosti
I když ho později nahradilo rychlejší Ndombolo, technika izolace boků z Kwasa Kwasa zůstává základem pro moderní Afrobeat i angolskou Kizombu.
V 80. letech se tento tanec rozšířil tak masivně, že se ho učili lidé v Keni, Nigérii i v karibských oblastech. Stal se prvním velkým "virálním" tancem Afriky ještě před érou internetu.
Kwasa Kwasa je úzce spjata s hnutím SAPE – konžskými gentlemany, kteří tančí tento styl v nejdražších oblecích od světových návrhářů, aby ukázali svůj status a kultivovanost.
Král tohoto stylu, zpěvák Pepe Kalle, byl mužem obřích rozměrů (měřil přes 190 cm a vážil kolem 150 kg). Na pódiu ho často doprovázel trpasličí tanečník Emau, což vytvářelo ikonický vizuální kontrast.
Název vznikl z francouzské věty "Quoi ça?" (Co je to?). Diváci se tak ptali na nové taneční pohyby a zkomolením vzniklo dnes již legendární Kwasa Kwasa.