MIZMAR

Země původu: Saudská Arábie 🇸🇦

Mizmar je jedním z nejstarších a nejvýraznějších projevů lidové kultury v oblasti Hejaz (západní pobřeží Saúdské Arábie, zejména města Mekka, Medina a Džidda). Je to umění, které v sobě spojuje hru na dechové nástroje, rytmické bubnování a rituální tanec, jenž je symbolem mužnosti, hrdosti a sounáležitosti. 

🇸🇦 Starověké kořeny a kmenová tradice 

Původ Mizmaru sahá hluboko do předislámské éry arabských kmenů v Hidžázu. Předpokládá se, že základy Mizmaru v podobě, jakou známe v oblasti Hejaz (Mekka, Džidda), se začaly formovat v období pozdního středověku (cca 13.–14. století). Souviselo to s rozkvětem obchodních cest a mícháním kultur v přístavních městech. Původně nešlo o tanec v moderním smyslu, ale o rituální předvádění statečnosti, rytířství (muru'ah) a fyzické zdatnosti. Muži se scházeli kolem velkých ohňů po úspěšném lovu nebo vítězném boji, aby demonstrovali svou obratnost s holí, která v té době sloužila jako zbraň i jako nástroj k řízení velbloudů.

V historii sloužil Mizmar jako prostředek k upevňování kmenové a sousedské identity. Čtvrti v Džiddě nebo Mekce měly své vlastní skupiny tanečníků a hudebníků, kteří mezi sebou soutěžili v dovednosti a eleganci. Název je odvozen od samotného dechového nástroje mizmar, což je lidová flétna nebo hoboj s dvojitým plátkem, která produkuje pronikavý, vysoký zvuk. 

🌍 Hidžáz jako multikulturní křižovatka 

V průběhu staletí se podoba Mizmaru proměňovala v důsledku unikátního postavení měst Mekka a Medina. Díky poutníkům z celého světa (zejména z Afriky a Asie) se do Mizmaru integrovaly komplexní rytmické struktury a specifické vokální techniky. Africký vliv je patrný zejména v synkopovaných rytmech bubnů, které dodávají tanci jeho hypnotickou dynamiku. Mizmar se tak stal "tancem přístavů a svatých měst", v němž se mísí arabská kmenová hrdost s kosmopolitním duchem Hidžázu.

⚔️ Transformace z boje na slavnost (18.–19. století) 

Hlavním prvkem tance Mizmar je dlouhá dřevěná hůl, známá jako Assaya. Historicky tento tanec vychází z bojových umění a nácviku se zbraněmi. Tanečníci se pohybují v kruhu kolem velkého ohně (v tradičních verzích) za doprovodu rychlých rytmů.

Tanec není soubojem v pravém slova smyslu, ale spíše projevem rytmické zdatnosti. Tanečníci točí holemi nad hlavou, vyhazují je a chytají nebo provádějí koordinované kroky v párech. Každý pohyb je přesně načasován na údery bubnů. Tanec symbolizuje sílu, ochranu komunity a rytířské ctnosti.

V období mezi 18.-19. století se Mizmar definitivně stabilizoval jako společenský rituál. Bojové prvky byly stylizovány do estetických pohybů. Hole, původně těžké a útočné, byly nahrazeny lehkými bambusovými pruty (al-khayzaran). Tanec se stal povinnou součástí svateb, oslav Eid a přivítání významných hostů. Vznikla přísná pravidla etikety – mladší tanečníci museli prokazovat úctu starším a nikdo nesměl narušit kruh (dairah) bez vyzvání.

🏜️ Období moderní Saúdské Arábie a UNESCO (20. století–současnost) 

Se sjednocením Saúdské Arábie ve 30. letech 20. století se Mizmar stal regionálním symbolem západní části království. Zatímco v centrální části (Nadžd) dominoval tanec Ardah, Hidžáz se pyšnil Mizmarem. V roce 2016 dosáhla tradice nejvyššího uznání zápisem na seznam UNESCO. Tento krok zachránil tanec před zapomněním v éře rychlé urbanizace.

Dnes je Mizmar integrální součástí moderní saúdské kultury. Už není jen doménou starších generací; díky iniciativám Ministerstva kultury se vyučuje v uměleckých centrech. Mizmar je pravidelně k vidění na festivalech jako Riyadh Season nebo na mezinárodních výstavách Expo, kde reprezentuje kulturní rozmanitost království.

💃 Charakter tance Mizmar

  • Oblečení: Tanečníci nosí tradiční bílý oděv (thobe) a speciální vesty, které podtrhují eleganci pohybu.
  • Střed tance: Uprostřed kruhu (kolem pomyslného ohně) tančí dva muži s bambusovými holemi. Jejich pohyby jsou rychlé, švihají holemi ve vzduchu a předvádějí ladné úhyby, které imitují šerm.
  • Formace: Muži stojí v kruhu nebo ve dvou řadách proti sobě a tleskají do rytmu.

 🥁 Hudba a rytmus

  • Rytmus: Je velmi rychlý a synkopovaný. Rytmické vzorce jsou natolik složité, že vyžadují roky tréninku, aby bubeníci dokázali udržet tempo s tanečníky v tranzu.
  • Zpěv (Tawshih): Sólový zpěvák předzpívává verše oslavující rodinu, kmen nebo morální hodnoty a zbytek skupiny odpovídá v refrénech.
  • Nástroje: Používají se tři typy bubnů: Mirwas (malý buben), Zir (velký basový buben) a Nuggara.

💡 Zajímavosti

  • Mizmar byl historicky používán k urovnání sporů mezi kmeny. Pokud se dva znepřátelení muži setkali v kruhu a společně zatančili Mizmar, byl to signál příměří.
  • Tradičně se Mizmar tančil v noci kolem velkého ohně, který sloužil nejen jako osvětlení, ale i jako symbol tepla a pohostinnosti.

  • Přestože slovo "mizmar" znamená v arabštině dechový nástroj, při tanci se žádná flétna nepoužívá. Název je historickým pozůstatkem z dob, kdy nástroj doprovod doprovázel, ale postupem času bubny jeho roli zcela převzaly.