NUBA TANCE

Lid Nuba obývá drsné, ale úchvatné pohoří Nuba v provincii Jižní Kordofán v Súdánu. Jejich historie a kultura jsou symbolem neuvěřitelné odolnosti. Přestože jsou Nuba často vnímáni jako jedna skupina, ve skutečnosti jde o fascinující mozaiku více než 50 různých etnik mluvících desítkami jazyků, které spojuje hluboká úcta k tělu, zemi a rituálnímu boji. 

⛰️ Strážci hor: Historie lidu Nuba

Historie Nuba je historií hledání bezpečí a svobody. Po staletí sloužily izolované žulové kopce Kordofánu jako útočiště před nájezdy arabských otrokářů z nížin. Zatímco okolní svět procházel bouřlivými změnami a islamizací, Nuba si v izolaci hor zachovali své unikátní animistické tradice a sociální struktury. Právě tato izolace umožnila vzniknout kultuře, která oslavuje lidské tělo v jeho nejčistší podobě – jako chrám síly a krásy.

Ve 20. století a na počátku 21. století se lid Nuba stal obětí vleklých občanských válek v Súdánu. Kvůli své poloze na rozhraní severu a jihu a své kulturní odlišnosti čelili perzekucím. I v nejtěžších dobách konfliktu však jejich tance a zápasy fungovaly jako tmel, který držel komunity pohromadě. Pro Nuba nebyla kultura luxusem, ale mechanismem přežití a zachování identity tváří v tvář pokusům o asimilaci.

💪 Kult síly a rituální zápasy

Nezastupitelnou součástí historie tanců Nuba jsou tradiční zápasy, které jsou s tancem neoddělitelně spjaty. Nejde o sport v moderním smyslu, ale o rituál. Mladí muži se na zápasy připravují měsíce, potírají svá těla bílým popelem (který jim dodává nadpřirozený, až sochovitý vzhled) a zdobí se jizvovým tetováním.

Po skončení zápasů následuje triumfální tanec vítězů. Vítězný zápasník je vynesen na ramenou svých druhů, zatímco dívky a ženy tančí kolem nich a zpívají písně oslavující jejich statečnost. Tento "tanec síly" slouží k udržení prestiže klanu a je klíčovým prvkem při dvoření. Historicky byl úspěch v zápasu a následném tanci nezbytnou podmínkou pro to, aby byl mladý muž považován za dospělého a schopného založit rodinu.

💃 Kambala: Tanec dospělosti a sklizně

Nejslavnějším a historicky nejvýznamnějším tancem etnika Nuba je Kambala. Tento tanec je úzce spjat s cyklem zemědělství a rituály iniciace chlapců. Podle legendy tanec napodobuje pohyby býka – symbolu plodnosti a síly. Mladí muži si při něm připevňují na hlavy buvolí rohy a na nohy zvonky, které při každém dupnutí rytmicky znějí.

Tanec Kambala se tradičně tančí během období sklizně a slouží k poděkování duchům za úrodu. Historicky byl tento tanec také testem fyzické zdatnosti. Tanečníci se pohybují v nízkém podřepu, napodobují hrabání býka v zemi a vydávají hluboké hrdelní zvuky. Je to fascinující ukázka toho, jak Nuba vnímají své spojení s přírodou a zvířaty, která je obklopují. Přestože vliv islámu a křesťanství v regionu roste, Kambala zůstává nejsilnějším symbolem "nubanství".

✨ Estetika těla jako historický archiv

Pro lid Nuba je tanec také příležitostí k vystavení tělesného umění. Historicky se lidé Nuba zdobili složitým malováním těla a skarifikací (jizvením). Každý vzor na kůži tanečníka vyprávěl příběh o jeho rodině, jeho postavení v komunitě nebo jeho úspěších v boji.

Když fotografka Leni Riefenstahl v 70. letech 20. století představila kulturu Nuba světu, mnozí byli šokováni jejich nahotou a estetikou. Pro Nuba však bylo tělo oděvem samo o sobě. Tanec v jejich podání byl oslavou zdraví a vitality. V dobách války se malování těla a rituální tance staly tichým vzkazem nepřátelům: "Jsme stále zde, jsme silní a naše tradice nezmizí."

💃 Charakter tanců Nuba

• Komunitní interakce: Ženy a dívky hrají roli aktivních pozorovatelek a povzbuzovatelek. Tančí v kruzích kolem mužů, zpívají oslavné chorály a rytmicky tleskají, čímž vytvářejí dynamickou atmosféru dvoření.

• Tělo jako plátno: Neoddělitelnou součástí charakteru tance je vizuální stránka. Tanečníci jsou pokryti bílým popelem nebo barevnými jíly a zdobeni jizvovým tetováním, které v pohybu zdůrazňuje svalovou definici.

• Imitace zvířat: Tanec Kambala je založen na pohybech býka. Tanečníci dupou do země, sklánějí hlavy s rohy a napodobují hrabání kopyty, což symbolizuje plodnost a nezlomnou energii.

• Oslava síly a maskulinity: Většina tanců (zejména po zápasech) je zaměřena na demonstraci síly, vytrvalosti a obratnosti mužů. Tanečníci se pohybují hrdě a vznešeně.

 🥁 Hudba a rytmus

• Vzestupné tempo: Tance začínají v pomalém, rozvážném rytmu a postupně gradují do extatického finále, které testuje hranice fyzických možností tanečníků.

• Tradiční bubny a rohy: Při velkých slavnostech se používají dřevěné bubny potažené kůží a také dechové nástroje vyrobené z rohů zvířat nebo tykví, které udávají signály pro změnu tanečních figur.

• Hrdelní zvuky a zpěv: Hudbu nedoprovází složité nástroje, ale především lidský hlas. Muži vydávají hluboké hrdelní zvuky připomínající bučení nebo funění zvířat, zatímco ženy zpívají vysoké, pronikavé melodie.

• Hypnotické dupání: Rytmus tance je často definován údery nohou o tvrdou zem. Tanečníci mají na kotnících připevněné svazky kovových zvonků nebo sušených plodů, které při každém kroku vydávají ostrý, chřestivý zvuk.

✨ Seznam tanců

• Kambala: Nejslavnější tanec Nuba (zejména u podskupin v oblasti Korongo a Kadugli). Je to tanec "býka", který oslavuje dospělost a sklizeň. Mladí muži při něm nosí buvolí rohy a napodobují pohyby silného zvířeta.

• Tanec vítězství (Wrestling Dance): Následuje bezprostředně po tradičních zápasech. Vítězové jsou vynášeni na ramenou a tančí za doprovodu zpěvu žen, aby oslavili svou sílu a prestiž klanu.

• Tanec bičování (Kirangola): Specifický rituální tanec spojený s testem odvahy a odolnosti mladých mužů, doprovázený rytmickým pohybem a rituálním šviháním pruty.

• Kabr: Tanec prováděný při svatbách a velkých rodinných událostech, charakteristický specifickým rytmem nohou a tleskáním.

• Tance dvoření: Skupinové tance, kde muži i ženy tvoří oddělené řady nebo kruhy. Ženy v nich zpívají chvalozpěvy na nejlepší zápasníky a tanečníky, což slouží k navazování partnerských vztahů.

• Gussun: Tradiční tanec doprovázející oslavy úspěšné sklizně. Je zaměřen na komunitní sounáležitost a radost z úrody.

• Léčebné tance: Rytmické obřady vedené duchovními vůdci, které mají za úkol vyhnat z těla nemocného zlé síly nebo obnovit rovnováhu v komunitě.

• Tanec deště: Rituální tanec prováděný šamany a komunitou v obdobích sucha, jehož cílem je přivolat srážky pro pole v horách.

💡 Zajímavosti

• Rituál Sigui se koná přesně jednou za 60 let, což odpovídá oběžné dráze neviditelné hvězdy Sírius B. Jak Dogoni tento cyklus znali bez teleskopů, je dodnes předmětem mnoha vědeckých debat.

• Maska Sirige, která symbolizuje patrový dům a spojení generací, může měřit na výšku až pět metrů. Tanečník, který s ní balancuje, musí mít obrovskou sílu a dokonalý cit pro rovnováhu.

• Hlavním smyslem tance Dama je "vyhnat" bloudící duše zemřelých z vesnice do jejich nového domova v záhrobí. Bez tohoto tance by duše mohly živým škodit.

• Po skončení rituálu se ty nejposvátnější masky neničí ani neschovávají doma, ale jsou s úctou ukládány do skrytých, těžko přístupných jeskyní vysoko v útesech Bandiagara.