PACHANGA

Pachanga je živý a nesmírně radostný latinskoamerický tanec, jehož historie je příběhem bleskového vzestupu, obrovské popularity a následného elegantního splynutí s jinými styly. Zde je pohled na to, jak se tento "klouzavý" tanec vyvíjel.

🇨🇺 Zrození na Kubě: Eduardo Davidson a nový rytmus

Historie pachangy se začala psát na Kubě na samém sklonku 50. let 20. století. Za duchovního otce tohoto stylu je považován kubánský skladatel Eduardo Davidson, který v roce 1959 představil světu hit příhodně nazvaný "La Pachanga". Tento nový hudební a taneční směr nevznikl z ničeho – Davidson v něm mistrně propojil rytmické prvky dominikánského merengue s tradičnějším kubánským cha-cha-cha.

Od samého začátku byla pachanga úzce spjata se specifickým typem hudebních formací, kterým se říkalo charangas. Tyto orchestry se vyznačovaly výrazným zvukem příčných fléten, houslí, klavíru a perkusí (zejména dřevěného nástroje güiro a bubnů timbales), což dodávalo hudbě lehkost a neuvěřitelný spád. Pro tehdejší společnost to znamenalo jediné: svěží, synkopovaný zvuk, který okamžitě nutil k pohybu.

🍎 Exploze v New Yorku a éra Palladia

Ačkoliv pachanga spatřila světlo světa v Havaně, její skutečný a nejmasivnější boom se odehrál v ulicích a latinskoamerických klubech New Yorku na začátku 60. let. Díky kubánským a portorickým hudebníkům se tento styl rychle dostal do legendárních tanečních sálů, jako bylo proslulé Palladium. Na počátku 60. let (především v roce 1961) dosáhla horečka pachangy takových rozměrů, že na tanečních parketech dočasně zastínila i krále tehdejších latinskoamerických tanců, slavné mambo.

Samotný tanec byl naprostým zjevením. Taneční styl pachangy je charakteristický plynulými, houpavými přesuny váhy, rychlou prací nohou a specifickým pohybem v kolenou, který vytváří iluzi, že tanečník lehce klouže nebo poskakuje po parketu. Velmi populárním vizuálním doplňkem tehdejších tanečníků byly kapesníčky nebo šátky, kterými při tanci vesele točili nad hlavou na znamení absolutního uvolnění a radosti.

💃 Ústup ze slávy a přerod do moderní salsy

Sláva pachangy jakožto samostatného a dominujícího tanečního šílenství neměla dlouhého trvání. Už na konci 60. let začala její popularita upadat s tím, jak se na scénu draly nové styly jako latinské boogaloo a postupně se začala formovat moderní hudební fúze, kterou dnes známe pod zastřešujícím pojmem salsa. Pachanga z hitparád a klubů jako samostatný žánr postupně vymizela.

Z tanečního světa ale rozhodně nezmizela, pouze se transformovala a ukryla. Dnes žije pachanga jako integrální a velmi ceněná součást moderní salsy, především oblíbeného New York stylu (Salsa On2). Pokročilí tanečníci s oblibou zařazují tyto typické klouzavé a poskakující kroky do svých sólových pasáží (tzv. shines). Je to oblíbený způsob, jak tanci dodat hravost, nečekanou dynamiku a vzdát hold této krátké, ale o to výbušnější kapitole taneční historie.

💃 Charakter tance Pachanga

• "Klouzavý" a houpavý pohyb: Základem pachangy je specifický pohyb kolen (dovnitř a ven) a rychlé přenášení váhy, které vytváří dojem, že tanečník lehce poskakuje nebo se klouže po parketu.

• Hravost a uvolněnost: Na rozdíl od technicky přísnějšího mamba je pachanga mnohem uvolněnější, neformální a plná vtipných prvků.

• Použití kapesníků: Legendárním prvkem pachangy je mávání šátkem nebo kapesníkem nad hlavou, což umocňuje pocit party a nespoutané zábavy.

• Práce nohou (Shines): Tanec klade velký důraz na sólovou improvizaci a rychlou, rytmicky přesnou práci nohou.

 🥁 Hudba a rytmus

• Zvuk Charangy: Pachanga je neoddělitelně spjatá s orchestry typu charanga. Zapomeňte na silné trubky – tady vládnou příčné flétny a housle, což hudbě dodává lehký, až "vzdušný" charakter.

• Rytmický mix: Hudebně jde o fúzi kubánského cha-cha-cha a dominikánského merengue. Výsledkem je velmi rychlý, synkopovaný a "poháněcí" rytmus.

• Rytmus: Tančí se ve 4/4 taktu, ale s velmi specifickým důrazem na synkopy, které nutí tanečníky k onomu typickému poskakování.

• Güiro a Timbales: Ostrý, drhnoucí zvuk nástroje güiro a kovové údery do timbales jsou motorem, který drží tempo celé skladby.

💡 Zajímavosti

• "Pachanga mánie" trvala jen pár let (vrcholila kolem roku 1961), ale během té doby byla v New Yorku populárnější než cokoli jiného.

• Tanec, který "přežil" v salse: I když se dnes pachanga málokdy tančí jako samostatný styl celou noc, její prvky tvoří elitní část moderní salsy. Pokročilí tanečníci s oblibou "přepnou" do pachangy během sólových pasáží.

• Pachanga jako party: V mnoha latinskoamerických zemích se slovo "pachanga" dodnes používá jako synonymum pro divoký večírek nebo pořádnou oslavu.

• Pád kvůli nehodám: Traduje se (s trochou nadsázky), že popularita pachangy v newyorských klubech opadla i proto, že tanec byl tak rychlý a divoký, že tanečníci do sebe často naráželi a na parketu docházelo k drobným zraněním.