PUERTO RICAN STYLE SALSA

Země původu: Portoriko 🇵🇷

Puerto Rican Style Salsa (Portorický styl) je o čisté, nefalšované eleganci a muzikálnosti. Portoriko, kterému se přezdívá Isla del Encanto (Ostrov kouzel), má na DNA salsy naprosto zásadní podíl. Tamní taneční styl je uvolněnější, méně akrobatický, ale o to více procítěný a technicky precizní v krocích.

🥁 Bomba, Plena a hudební podhoubí

Abychom pochopili portorickou salsu, musíme se podívat hlouběji do historie ostrova. Dlouho předtím, než se vůbec začalo mluvit o salse, mělo Portoriko své vlastní silné afro-karibské tradice – tance Bomba a Plena. Bomba, která pochází z 17. století, je postavena na přímém dialogu mezi tanečníkem a bubeníkem (podobně jako kubánská rumba Columbia), zatímco Plena fungovala jako "zpívané noviny" pro komunitu.

Když se ve 30. a 40. letech 20. století na ostrov dostal kubánský Son a Mambo, nespadly tyto žánry na neúrodnou půdu. Portoričtí hudebníci (jako legendární Rafael Cortijo nebo Ismael Rivera) tyto rytmy okamžitě nasáli a smíchali je s místním cítěním. Tanec, který se tehdy na ostrově tancoval, byl velmi uvolněný, neformální a soustředil se hlavně na to, aby si páry vychutnaly hudbu bez zbytečného stresu z velkých performancí.

🌉 Most mezi San Juanem a New Yorkem

Historie portorické salsy se nedá vyprávět bez zmínky o masivní migraci do New Yorku v polovině 20. století. Právě tito portoričtí imigranti (tzv. Nuyoricans) byli hlavní hybnou silou vzniku pojmu "Salsa" a legendárního vydavatelství Fania Records. Byli to Portoričané jako Willie Colón nebo Héctor Lavoe, kdo dal salse její drsný, trombónový zvuk.

Zatímco v New Yorku se pod vlivem jazzu a tanečních sálů jako Palladium formoval rychlý, lineární a na vystoupení orientovaný "NY Style", na samotném ostrově se tanec vyvíjel jiným směrem. Lidé v San Juanu nebo Ponce nepotřebovali tančit v úzkých liniích (slotech) na přeplněných parketech velkoměsta. Jejich tanec zůstal vzdušnější, s větším prostorem pro improvizaci a s důrazem na tzv. sabor (chuť, feeling) spíše než na akrobatické triky.

🎩 Felipe Polanco a kodifikace portorické elegance

Přestože se na Portoriku tančilo vždy s obrovským cítěním, moderní Puerto Rican Style, jak ho známe ze světových kongresů, má svého hlavního architekta. Je jím legendární tanečník a instruktor Felipe Polanco. Ten v 80. a 90. letech vzal tradiční ostrovní styl a dodal mu jasnou metodiku a neuvěřitelnou eleganci, která si nezadá se standardními společenskými tanci.

Polanco zpopularizoval tanec na druhou dobu ("On 2"), ale s jedním zásadním historickým rozdílem oproti New Yorku. Zatímco v NY stylu (podle Eddieho Torrese) dělá muž svůj hlavní krok vzad, v portorickém stylu dělá muž krok na druhou dobu vpřed. To dává tanci zcela odlišnou dynamiku – působí méně útočně, hladčeji a plynuleji. Polanco také zavedl do základního kroku specifický skluz (šoupnutí nohou po parketu), který evokuje plavnost a lehkost.

Dalším obrovským specifikem portorické historie je důraz na pasos libres (Shines neboli sólové kroky). Portoričtí tanečníci se často na dlouhé minuty pouštějí a předvádějí neuvěřitelně složitou, ale na pohled nenásilnou práci nohou. Ruce a horní polovina těla přitom zůstávají klidné a hrdě vzpřímené, což vytváří fascinující kontrast k rychlosti, kterou kmitají jejich chodidla.

💃 Charakter tance Puerto Rican Style Salsa

  • Minimum akrobacie: Na rozdíl od L.A. stylu zde nenajdete téměř žádné bláznivé zvedačky nebo vzdušnou akrobacii. Důraz je kladen na propojení v páru a ladné vedení.
  • Pasos Libres (Shines): Portorický styl klade obrovský důraz na sólovou práci nohou. Tanečníci se často na dlouhou dobu pustí a doslova si hrají s rytmem prostřednictvím složitých krokových variací, zatímco vršek těla zůstává naprosto nonšalantní.
  • Plavný "skluz": Unikátním prvkem (zpopularizovaným Felipem Polancem) je lehké šoupání chodidel po parketu. Tanečníci nedupe, ale spíše po podlaze kloužou.
  • Elegance a vzpřímený postoj: Tanečníci drží velmi čistou, vzpřímenou linii těla. Ramena jsou v klidu a veškerý pohyb vychází jemně z boků a především z nohou. Působí to nesmírně vznešeně.

🥁 Hudba a rytmus

  • Sabor (Chuť/Feeling): Důležitější než technická dokonalost je tzv. sabor – schopnost procítit hudbu a předat tuto emoci partnerce i divákům.

  • Absolutní muzikálnost: Nejde o to "odjet" co nejvíce figur, ale o to vyjádřit hudbu. Tanečníci reagují na každou změnu v melodii, na každý úder piana nebo dechů.

  • Specifické "On 2": Tančí se na druhou dobu (podobně jako v New Yorku), ale s jedním klíčovým rozdílem: partner (lídr) dělá na druhou dobu krok vpřed (v NY stylu dělá krok vzad). To dává tanci jemnější a plynulejší tah. (Pozn.: Na samotném ostrově spousta lidí tančí i uvolněné "On 1", ale mezinárodní standard je On 2).

💡 Zajímavosti

  • Zatímco z L.A. a NY stylu se staly obrovské soutěžní disciplíny, portorický styl si stále zachovává především atmosféru sociálního tance – je to dialog mezi dvěma lidmi, ne show pro porotu.

  • V sólových pasážích (Shines) často uvidíte kroky nebo postoje, které přímo odkazují na staré folklorní afro-portorické tance Bomba a Plena.

  • Tanečník  Felipe Polanco vzal ostrovní uvolněnost a vtiskl jí jasnou strukturu a metodiku, díky které se portorický styl mohl začít vyučovat na světových kongresech po boku agresivnějších amerických stylů.

  • Portoriko samo o sobě dalo světu ty největší hvězdy salsy (Héctor Lavoe, Willie Colón, El Gran Combo, Cheo Feliciano). Způsob, jakým ostrované tančí, je přímým odrazem této bohaté hudební historie.