REINLENDER

Reinlender představuje skandinávskou adaptaci středoevropského tance Rheinländer. Zatímco jeho kořeny sahají do Německa, právě na severu – zejména v Norsku – tento tanec zdomácněl natolik, že se stal neodmyslitelným pilířem tamní lidové tradice známé jako Gammeldans (starý tanec). Je to příběh o tom, jak jeden rytmus překonal hory a moře, aby v drsném severském prostředí získal novou energii a hravost.

🚢 Cesta z Porýní na chladný Sever

Když se v polovině 19. století (kolem roku 1850) začal po Evropě šířit německý Rheinländer, netrvalo dlouho a dorazil i do skandinávských přístavů a měst. V té době byla Skandinávie hladová po nových společenských trendech. Reinlender přišel jako součást velké vlny "moderních" tanců, mezi které patřila i polka nebo valčík. Do Norska se dostal skrze taneční mistry a hudebníky, kteří cestovali mezi kontinentální Evropou a severními královstvími, a okamžitě vyvolal senzaci v městských salonech.

Brzy se však tanec začal šířit z měst na venkov, kde prošel fascinující proměnou. Norský venkovský lid si tanec "přivlastnil" a přizpůsobil ho svému temperamentu. Zatímco původní německá verze byla spíše uhlazená a salonní, norský Reinlender se stal zemitějším, energičtějším a méně formálním. Nahradil starší, mnohem složitější "bygdedans" (vesnické tance), protože byl rytmicky přímočarý, snadno se učil, ale zároveň nabízel prostor pro improvizaci a individuální předvádění.

📐 Rytmické srdce "Gammeldans"

Z technického hlediska si Reinlender zachoval svůj základní dvoudobý takt (2/4), ale Norové do něj vložili specifický švih. Základní krok tvoří série tří kroků a jednoho poskoku (v norštině známý jako tretakt následovaný hopp). Právě tento poskok je v norské verzi často výraznější a dynamičtější než u jeho kontinentálních předků.

Na rozdíl od standardizovaných společenských tanců se v rámci Reinlenderu vyvinulo množství regionálních variant a tzv. "turer" (figur). Tanečníci se neomezují jen na točení v páru, ale prokládají tanec tleskáním, dupáním nebo různými akrobatickými prvky. V některých oblastech Norska je zvykem, že muži během poskoku vykopávají nohy vysoko do vzduchu, což je pozůstatek snahy ohromit přihlížející dívky svou silou a mrštností.

🎻 Od hříšné novinky k národnímu pokladu

Podobně jako u mnoha jiných párových tanců, i Reinlender musel ve svých počátcích čelit určitému odporu, zejména ze strany církve. Těsné držení partnerů a "divoké" poskakování bylo v některých náboženských komunitách vnímáno jako nemravné. Tato kontroverze však paradoxně jen podpořila jeho popularitu mezi mládeží. Tanec se stal symbolem svobody a modernizace venkovského života.

Dnes je Reinlender v Norsku považován za národní poklad a je povinnou součástí každé svatby, lidové slavnosti nebo festivalu tradiční hudby. Hudebně je nejčastěji doprovázen hrou na housle (často specifické Hardangerfele) nebo akordeon. Přestože se svět tance neustále mění, Reinlender zůstává živoucím důkazem toho, jak se cizí vliv může stát organickou součástí národní identity, pokud mu lidé vdechnou dostatek vlastní radosti a energie.

💃 Charakter tance Reinlender

• Improvizace: I když existují základní kroky, páry mají velkou svobodu v tom, jaké figury (tzv. turer) do tance vloží a jak moc do poskoků "šlápnou".

• Sociální rozměr: Tančí se sice v párech, ale velmi často v rámci velkého kruhu, což z něj dělá ideální tanec pro seznamování a vesnické slavnosti.

• Předvádění se: Zejména u mužů je zvykem přidávat různé výkopy, tleskání o stehna nebo rázné dupání, aby zaujali okolí a ukázali svou sílu.

• Energie a radost: Na rozdíl od svého německého předka je skandinávský Reinlender mnohem "skočnější", dravější a méně formální.

🎻 Hudba a rytmus

• Tempo: Je o něco svižnější než u klasického německého Rheinländeru, aby podpořilo dynamické severské poskoky.

• Struktura: Melodie jsou obvykle rozděleny do pravidelných osmitaktových částí, což tanečníkům usnadňuje orientaci při střídání kroků a otoček.

• Nástroje: Hlavní slovo mají housle (v Norsku často specifické zdobené Hardangerfele) a tahací harmonika (akordeon), které tvoří typický "vesnický" zvuk.

• Rytmus: Jasný a velmi energický 2/4 takt, který má silný tah na branku a nenechá vás v klidu sedět.

💡 Zajímavosti

• V Norsku se v tomto tanci dodnes pořádají prestižní celostátní mistrovství, kde se nehodnotí jen technika, ale hlavně výraz a schopnost páru "prodat" radost z pohybu.

• Zatímco v Norsku je to Reinlender, Švédové tančí Schottis. Jsou si velmi podobné, ale norská verze je historicky vnímána jako rytmicky "drsnější" a více akcentovaná.

• Tanec vypadá nejpůsobivěji v tradičním norském kroji (Bunad). Těžké vlněné sukně a kalhoty dodávají otočkám tu správnou setrvačnost a váhu.

• Reinlender patří do zlatého fondu tzv. Gammeldans (starých tanců), které jsou v Norsku dodnes populární na každé svatbě nebo oslavě slunovratu.