RHEINLÄNDER

Země původu: Německo 🇩🇪


Rheinländer v sobě spojuje německou preciznost s uvolněnou lidovou veselostí. Tento tanec, který v 19. století doslova ovládl evropské parkety, je často označován za "pohodovějšího bratrance polky". Zatímco polka vás vyčerpá svým zběsilým tempem, Rheinländer vás pozve k elegantnímu, rytmickému pohoupání.

🍻 Od lidových veselic k měšťanským salónům

Historie Rheinländeru se začala psát v polovině 19. století v oblasti Porýní, odkud získal své jméno. Původně vznikl jako lidový tanec, který tančili prostí lidé v hostincích a na venkovských slavnostech. Velmi rychle se však díky své chytlavé melodii a relativně snadným krokům rozšířil do měst a stal se nedílnou součástí plesové sezóny období biedermeieru.

V této době byl Rheinländer vnímán jako ideální kompromis – byl dostatečně dynamický na to, aby zabavil mladé, ale zároveň dostatečně umírněný, aby neurážel dobovou etiketu. Na rozdíl od tehdy skandálního valčíku, kde se partneři točili v těsném objetí až do závratě, nabízel Rheinländer řadu figur, které umožňovaly tanečníkům předvést svou obratnost bez ztráty důstojnosti.

📐 Rytmická struktura a tanec s mnoha jmény

To, co Rheinländer definuje, je jeho typický dvoudobý takt (2/4) a specifické schéma kroků. Základem je plynulá kombinace tří úkroků a jednoho poskoku (step-step-step-hop). Právě tento "hop" dodává tanci jeho charakteristickou lehkost a houpavý pohyb. Na rozdíl od polky je tempo Rheinländeru mírnější, což dává tanečníkům prostor pro složitější variace paží a střídání směrů, aniž by vypadli z rytmu.

Zajímavou historickou hříčkou je jeho pojmenování. V mnoha zemích, zejména v Anglii a USA, se mu začalo říkat Schottische (skotský). Tato záměna pravděpodobně vznikla omylem tanečních mistrů, kteří si tanec spletli s variantou skotského lidového tance Ecossaise. Ironií osudu tak tanec z Porýní dobyl svět pod jménem, které s jeho původem nemělo nic společného. V Česku se pro něj vžil název Rejndlák a stal se pevnou součástí našeho folklorního fondu, kde se často tančí s mírně pozměněnými, více "dupanými" figurami.

🌍 Globální úspěch a národní varianty

Rheinländer se ukázal být neuvěřitelně adaptabilním tancem. Jak se šířil Evropou, každá kultura si ho přizpůsobila svému temperamentu. Ve Skandinávii se z něj stal Reinlender, který je dodnes jedním z nejoblíbenějších lidových tanců v Norsku a Švédsku. Tam získal na větší dravosti a často se tančí s akrobatickými prvky, kdy muži při poskocích vyhazují nohy vysoko do vzduchu.

V Americe se zase z "Schottische" vyvinula celá řada countryových tanců. Jeho stopa je patrná i v Texasu, kde němečtí imigranti přivezli Rheinländer do tamních tančíren, kde se postupně smísil s místními vlivy a položil základy pro styl Country-Western Two-Step. Je to tanec, který dokázal překonat oceány i staletí, aniž by ztratil svou základní esenci – radost z jednoduchého, houpavého pohybu.


💃 Charakter tance Rheinländer

  • Pohodový bratranec polky: Je mnohem klidnější a elegantnější než klasická polka. Zatímco polka je o rychlosti, Rheinländer je o houpavém pohybu a radosti z rytmu.

  • Párová souhra: Tančí se v párech, přičemž typické je střídání uzavřeného držení (jako u valčíku) s figurami, kde se partneři drží jen za ruce nebo se podvlékají.

  • Hravost a poskoky: Základem je kombinace hladké chůze a mírných poskoků, což tanci dodává jeho charakteristickou lehkost a "vzdušnost".

  • Společenský tmel: Díky mírnému tempu byl historicky oblíbený napříč generacemi – mladí se mohli vyřádit ve figurách, starší jej zvládli díky rozvážnému tempu.


🎻 Hudba a rytmus

  • Lidové obsazení: Tradičně jej doprovází dechové nástroje, harmonika nebo housle, což podtrhuje jeho venkovský původ.

  • Rytmické schéma: Typický vzorec tance je "krok-krok-krok-poskok". Hudba na tento vzorec reaguje jasným frázováním, které tanečníky doslova vede.

  • Mírné tempo: Hudba plyne rozvážně, tempo se pohybuje kolem 70–80 taktů za minutu (pro srovnání: polka je mnohem rychlejší).

  • Rytmus: Standardně se píše ve 2/4 (někdy 4/4) taktu. Rytmus je velmi stabilní a "čitelný", což z něj dělá skvělý tanec pro začátečníky.


Styly a varianty tance

  • Švýcarský Ländler-Schottisch: Tato varianta je úzce spjatá s alpskou lidovou hudbou. Je doprovázena hrou na akordeon a klarinet a má velmi specifický, téměř pochodový rytmus, který je pro švýcarské lidové slavnosti typický.

  • Rejndlák: Naše domácí varianta, která se usadila v lidové tradici (zejména v jižních a západních Čechách). Je často "zemitější", s důraznějším dupáním na konci frází a specifickým držením za lokty.

  • Reinlender: Jedna z nejživějších variant. Norové do něj přidali mnohem více energie – poskoky jsou vyšší a muži někdy během tance předvádějí drobné akrobatické prvky nebo výkopy, aby udělali dojem na partnerku.


💡 Zajímavosti

  • Ve světě (zejména v anglosaských zemích) se mu říká Schottische (Skotský), i když se Skotskem nemá nic společného. Jde o historický omyl tanečních mistrů, který už tanci zůstal.

  • U nás se tanec ujal pod počeštěným názvem Rejndlák a stal se pevnou součástí jihočeského a chodského folkloru, kde se často doplňuje o rázné dupání.

  • V Norsku je tento tanec (pod názvem Reinlender) dodnes nesmírně populární a tančí se na každé vesnické svatbě či oslavě.

  • Němečtí a skandinávští emigranti přivezli Rheinländer do Ameriky, kde položil technické základy pro moderní Country-Western Two-Step.