ROBAM CHUON POR

Země původu: Kambodža 🇰🇭

Robam Chuon Por (v překladu "Tanec přání" nebo "Tanec požehnání") je jedním z nejuctívanějších a nejrozšířenějších tanců kambodžského královského baletu. Zatímco slavná Apsara oslavuje nebeské nymfy, Robam Chuon Por slouží jako rituální most mezi hostitelem a hostem, králem a lidem nebo lidstvem a božstvem. Je to tanec, který otevírá nejdůležitější ceremonie a přináší poselství míru, prosperity a štěstí.

🇰🇭 Královský původ a záchrana tradice

Historie Robam Chuon Por je neoddělitelně spjata s kambodžským královským dvorem v Phnompenhu. Přestože vychází ze staletých tradic khmerského klasického tance, jeho moderní podoba byla cizelována v polovině 20. století pod záštitou královny Sisowath Kossamak. Královna, která byla velkou mecenáškou umění, chtěla vytvořit tanec, který by mohl být uváděn jako úvodní akt pro zahraniční delegace a státní návštěvy, aby jim bylo formálně a umělecky vyjádřeno přivítání.

Stejně jako ostatní klasické tance, i Robam Chuon Por téměř zanikl během krvavého režimu Rudých Khmerů (1975–1979). Režim systematicky vyhlazoval umělce jako nositele "feudální" kultury. Záchrana tohoto tance po roce 1979 byla malým zázrakem – hrstka přeživších mistrů a tanečnic se v rozvrácené zemi začala scházet a z paměti rekonstruovat složité pohyby a choreografii. Díky jejich mravenčí práci se podařilo tanec uchovat v jeho původní čistotě a eleganci.

🌸 Symbolika květin a nebeského požehnání

Hlavním vizuálním a symbolickým motivem tance jsou zlaté poháry plné květin (tradičně jasmínu, lotosu nebo růží), které tanečnice drží v rukou. V khmerské kultuře květiny nepředstavují pouze krásu, ale jsou nositeli duchovní čistoty a dobrých zpráv.

Během vyvrcholení tance tanečnice jemně rozhazují okvětní lístky směrem k publiku. Tento akt není jen estetickým prvkem; je to symbolický přenos požehnání z nebes na přítomné hosty. Věří se, že lístky roznášejí štěstí, mír a harmonii. Celá choreografie je navržena tak, aby působila jako modlitba v pohybu, která má zajistit hladký průběh události a ochranu všech zúčastněných.

💃 Estetika a náročnost klasické techniky

Technika Robam Chuon Por vychází z přísných pravidel khmerského baletu, kde je kladen důraz na extrémní kontrolu těla a symboliku gest (kbach). Tanečnice se pohybují ve velmi pomalém tempu, které vyžaduje neuvěřitelnou sílu v nohou a stabilitu. Každý náklon hlavy a každý pohyb prstů má svůj specifický význam – od vyjádření úcty až po znázornění rozkvétajícího květu.

Typickým znakem je hyperflexe kloubů, zejména prstů a zápěstí, čehož tanečnice dosahují roky každodenního tréninku od útlého dětství. Kostýmy jsou vrcholem khmerského řemesla; jsou vyrobeny z hedvábí prošívaného zlatými nitěmi a tanečnice jsou do nich před vystoupením doslova "všity", aby dokonale kopírovaly jejich siluetu. Na hlavách nosí zdobné koruny, které odkazují na božský původ tance.

💃 Charakter tance Robam Chuon Por

  • Božská estetika: Tanečnice představují nebeské bytosti (Devy), čemuž odpovídají i bohatě zdobené zlaté koruny a hedvábné kostýmy prošívané zlatem.

  • Pomalost a preciznost: Pohyby jsou extrémně kontrolované, plynulé a až snové. Každé gesto ruky (kbach) má konkrétní význam a vyžaduje roky tréninku pro dosažení dokonalé flexibility.

  • Symbolika květin: Tanečnice drží v rukou zlaté poháry s okvětními lístky (jasmín, lotos), které v závěru tance rozhazují směrem k publiku jako symbolické předání nebeského požehnání.

  • Tanec požehnání: Hlavním smyslem je přivítat hosty, popřát jim štěstí, zdraví a prosperitu a zajistit duchovní ochranu celé události.

 🥁 Hudba a rytmus

  • Vokální doprovod: Často je hudba doplněna ženským sborem, který zpívá poezii oslavující hosty a vzývající božstva k ochraně a míru.

  • Vznešené tempo: Rytmus je slavnostní a rozvážný. Hudba netlačí tanečnice k rychlosti, ale spíše vytváří meditativní prostor pro jejich ladné pohyby.

  • Orchestr Pinpeat: Tanec je doprovázen tradičním khmerským tělesem, kterému dominují xylofony (roneat), kruhové sady gongů, bubny a pronikavý zvuk šalmaje (sralai).

💡 Zajímavosti

  • Tanec je součástí Královského baletu Kambodže, který je od roku 2003 zapsán na seznamu mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

  • Královna Kossamak tento tanec v 60. letech 20. století prosadila jako oficiální uvítací akt pro státní návštěvy, čímž se stal tváří kambodžské kulturní diplomacie.

  • Stejně jako Apsara, i tento tanec přežil jen díky odvaze hrstky mistrů, kteří přežili režim Rudých Khmerů a po roce 1979 ho zrekonstruovali čistě podle své paměti.

  • Tradiční kostýmy jsou tak těsné a propracované, že se do nich tanečnice před každým vystoupením musí nechat doslova "všít", aby látka dokonale seděla a nebránila v estetice pohybu.