ROBAM TEP APSARA
Země původu: Kambodža 🇰🇭
Robam Tep Apsara (často označovaný jednoduše jako Apsara) je absolutním klenotem kambodžského klasického tance. Není to jen umělecké vystoupení, ale živý most mezi pozemským světem a božskou říší. Jeho historie je fascinujícím příběhem o mytologii, královské velkoleposti, neuvěřitelné tragédii a zázračném znovuzrození.
🛕 Zrození z Oceánu mléka a kámen Angkoru
V hinduistické a buddhistické mytologii jsou Apsary nebeské nymfy, bytosti nadpozemské krásy a elegance, které se zrodily během mýtického "stloukání Oceánu mléka". Jejich posláním bylo bavit bohy svým tancem a okouzlovat smrtelníky i démony. V kambodžské kultuře byly tyto nymfy vnímány jako prostřednice mezi bohy a khmerskými králi, kterým přinášely požehnání z nebes.
Zlatý věk této tradice se odehrál v období Khmerské říše (9. až 15. století). Důkazem toho jsou zdi legendárního chrámového komplexu Angkor Wat, do kterých je vytesáno více než 1 800 reliéfů Apsar v různých tanečních pozicích. Právě tyto kamenné sochy posloužily o staletí později jako nejvzácnější učebnice pro záchranu tance, když byla tradice předávání z generace na generaci téměř zničena.
👑 Královská choreografie 20. století
Ačkoliv má motiv Apsar starobylé kořeny, samotný moderní tanec Robam Tep Apsara v podobě, v jaké ho známe dnes, vznikl paradoxně až v polovině 20. století. V 60. letech 20. století jej vytvořila kambodžská královna Sisowath Kossamak. Na jejím dvoře došlo k hlubokému studiu starých chrámových reliéfů s cílem vytvořit choreografii, která by oživila dávnou khmerskou slávu a stala se symbolem moderního nezávislého národa.
První a historicky nejslavnější představitelkou této role se stala královnina vnučka, princezna Norodom Buppha Devi. S korunkou na hlavě a v brokátových šatech ztělesňovala dokonalou Apsaru. Díky ní a podpoře královské rodiny se tanec podíval do celého světa a Buppha Devi se stala ikonou kambodžské kultury. Tanec se vyznačoval pomalými, hypnotickými pohyby a neuvěřitelně detailními gesty rukou (tzv. kbach), z nichž každé mělo svůj specifický význam spojený s přírodou a spiritualitou.
🌑 Temnota Rudých Khmerů a ztracená generace
Zlatý věk tance byl brutálně přerušen v polovině 70. let, kdy se v Kambodži chopil moci komunistický režim Rudých Khmerů pod vedením Pol Pota. Režim, který toužil vytvořit utopickou agrární společnost, považoval veškeré intelektuály a umělce (zejména ty spojené s královským dvorem) za nepřátele státu.
Během této temné éry byl klasický tanec absolutně zakázán. Odhaduje se, že téměř 90 % všech mistrů, choreografů a tanečníků klasického khmerského tance bylo zavražděno nebo zemřelo na následky hladomoru a vyčerpání. Zlaté koruny byly zničeny, vzácné kostýmy spáleny a paměť národa měla být vymazána. Robam Tep Apsara se ocitl na samém pokraji vyhynutí.
🌅 Návrat světla a ochrana UNESCO
Po pádu Rudých Khmerů v roce 1979 započal bolestivý a zdlouhavý proces obnovy. Hrstka mistrů a tanečníků, kteří genocidu přežili (včetně princezny Buppha Devi, která strávila léta v exilu), se začala scházet. Vzhledem k tomu, že neexistovaly žádné psané učebnice a předávání tance probíhalo vždy ústně a vizuálně, museli přeživší skládat choreografii doslova krok za krokem z vlastních vzpomínek. Znovu se také vydali do Angkor Watu, aby studovali kamenné reliéfy a ujistili se, že správně replikují přesné pozice prstů a držení těla.
Jejich neuvěřitelné úsilí zachránit kulturní dědictví bylo nakonec korunováno úspěchem. V roce 2003 organizace UNESCO zapsala Královský balet Kambodže (jehož je Robam Tep Apsara hlavní tváří) na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva. Dnes je tanec vyučován na Královské univerzitě výtvarných umění v Phnompenhu a Apsary opět oblékají své zlaté koruny, čímž dokazují, že ani jedna z nejhorších tragédií 20. století nedokázala krásu tohoto umění definitivně umlčet.
💃 Charakter tance Robam Tep Apsara
Královská výbava: Kostýmy jsou nesmírně opulentní a těžké. Zahrnují vysoké zlaté koruny, prošívané brokátové šaty a masivní šperky, které přesně kopírují starověké vzory.
Extrémní flexibilita: Tanečnice musí mít hypermobilní klouby na rukou, což se trénuje již od útlého dětství. Tělo je během tance často prohnuté do elegantního tvaru písmene "S".
Znaková řeč rukou: Stěžejním prvkem je kbach – detailní a flexibilní gesta prstů a zápěstí. Každé gesto má svůj přesný význam (např. květina, list, plod) a společně vyprávějí příběh o koloběhu přírody.
Nebeská elegance: Tanec ztělesňuje Apsary, mýtické nebeské nymfy. Pohyby jsou extrémně pomalé, plynulé, hypnotické a působí dojmem naprosté beztíže.
🥁 Hudba a rytmus
Sborové vyprávění: Hudba je často doplněna tradičním vokálním sborem, který recituje mytologické eposy a básně, jež tanečnice svými pohyby vizualizují.
Velebné tempo: Rytmus hudby je majestátní, rozvážný a precizní. Nejde o živelný tanec, ale o vysoce kontrolovaný dvorní rituál a pohyblivou meditaci.
Orchestr Pinpeat: Tanec tradičně doprovází khmerský dvorní orchestr Pinpeat, který se skládá z bambusových xylofonů, zvonkoher, kruhových sad gongů, bubnů a dřevěných dechových nástrojů.
💡 Zajímavosti
Jako uznání jeho obrovské historické a umělecké hodnoty zapsalo UNESCO v roce 2003 Královský balet Kambodže na seznam nehmotného kulturního dědictví.
Během kruté diktatury Rudých Khmerů v 70. letech bylo zlikvidováno téměř 90 % všech tanečníků a mistrů. Tanec doslova vstal z popela jen díky hrstce těch, kteří přežili a po válce jej znovu složili z vlastních vzpomínek.
První a nejslavnější novodobou představitelkou tohoto tance se stala samotná kambodžská princezna Norodom Buppha Devi.
Moderní choreografie tance vznikla v 60. letech 20. století na základě detailního studia více než 1 800 starověkých reliéfů vtepaných do zdí chrámu Angkor Wat.