RUEDA DE CASINO
Země původu: Kuba 🇨🇺
Rueda de Casino je ztělesněním kubánské pospolitosti a nefalšované radosti ze života. Jak jsme si naznačili u samotného Casina, Rueda není samostatný taneční styl s jinými kroky, ale spíše formace a společenská událost, při které se Casino tančí. Je to choreografický chaos, který má svá přesná, nepsaná pravidla.
🏛️ Zrod v havanských klubech a ozvěny historie
Kořeny Ruedy de Casino sahají do konce 50. let 20. století do Havany. Předchůdcem tohoto skupinového tancování byly starší francouzské a španělské dvorské tance (jako contredanse), které se na Kubě v 19. století transformovaly do tanců Danzón a později Son. Tyto tance už v sobě měly prvky skupinových formací, ale Rueda, jak ji známe dnes, vznikla až z fúze těchto tradic s modernějšími rytmy cha-cha-chá a mamba.
Hlavní zásluha na jejím vzniku se připisuje slavnému klubu Casino Deportivo a také taneční skupině Guaracheros de Regla. Právě zde začaly první páry experimentovat s tím, že se během tance spojily do kruhu a začaly si synchronizovaně vyměňovat partnerky. Zpočátku to byla jen zábavná vsuvka pro oživení večera, ale její dynamika a vizuální atraktivita okamžitě strhly pozornost. Tanec vyžadoval obrovskou souhru a soustředění, což z něj dělalo prestižní záležitost pro ty nejlepší tanečníky.
🗣️ Lídr, kruh a jazyk ulice
Aby Rueda vůbec mohla fungovat, musela se zrodit zcela nová role: Lídr (často nazývaný Cantante neboli "zpěvák", případně Madre). Tento člověk tančí v kruhu s ostatními, ale jeho hlavním úkolem je nahlas a zřetelně vyvolávat jména jednotlivých figur. V hlučných klubech nebo na ulici se povely často doplňovaly i o vizuální signály rukama (tzv. señas), aby se předešlo zmatkům.
Zajímavá je samotná terminologie figur. Názvy odrážely kubánský humor, popkulturu a každodenní život. Figury dostávaly jména jako Enchufla (zapoj to do zásuvky), Setenta (sedmdesátka), Pelota (míč) nebo různé vtipné narážky, které mnohdy vznikly jako interní vtipy konkrétní skupiny přátel. Díky tomu byla každá Rueda unikátní a odrážela charakter čtvrti, ve které se tančila.
🌴 Porevoluční exploze a symbol národní jednoty
Zásadní historický zlom přišel s kubánskou revolucí v roce 1959. Soukromé a exkluzivní kluby byly znárodněny nebo zavřeny a Rueda se přesunula tam, kam patřila nejvíc – na ulici, do parků a na pláže. Tento přesun znamenal její definitivní zlidovění. Už to nebyla zábava pro vybranou smetánku v oblecích, ale tanec běžných lidí, kteří se scházeli po práci.
Během 60. a 70. let se Rueda de Casino stala masovým fenoménem. Na Kubě se začaly pořádat soutěže mezi různými čtvrtěmi (barrios), které si navzájem konkurovaly v tom, kdo vymyslí složitější, rychlejší a bláznivější figury. Rueda v té době fungovala jako silný sociální tmel. Lidé se museli umět spolehnout jeden na druhého – pokud jeden pár udělal chybu nebo se nestihl přemístit, celý kruh se rozpadl.
🌍 Miamská spojka a cesta do celého světa
Když koncem 70. a během 80. let začali Kubánci masivně emigrovat do Spojených států, především do floridského Miami, vzali si Ruedu s sebou. V Miami se tanec setkal s americkou popkulturou a newyorskou salsou, čímž vznikl tzv. Miami Style Rueda. Tento styl byl o něco strukturovanější, s ostřejšími pohyby a často využíval formace, které se v tradičním kubánském pojetí tolik neobjevovaly.
Na přelomu tisíciletí pak díky instruktorům a tanečním festivalům Rueda de Casino doslova dobyla svět. Dnes existují standardizované slovníky figur, které umožňují, aby se na festivalu v Evropě chytili za ruce lidé z deseti různých zemí a bez problémů spolu odtančili plynulou Ruedu. Přes tuto globalizaci si ale tanec stále zachovává svou podstatu: je to oslava hudby, přátelství a kubánského ducha.
💃 Charakter tance Rueda de Casino
Hra a vtip: Gestikulace a pohyby často obsahují humorné prvky, dělání si legrace z ostatních párů v kruhu nebo hravé provokace.
Kolektivní synchronizace: Rueda je týmová záležitost. Jakmile jeden pár zaspí nebo splete figuru, může to rozbít celý kruh (což většinou končí velkým smíchem a rychlým napravováním škod).
Neustálá rotace: Nejtypičtějším prvkem Ruedy je výměna partnerek (např. povel Dame). Tanečníci se neustále posouvají po kruhu, takže během jedné písničky si zatančíte s každým.
Tanec na povel: Celý kruh řídí jeden člověk – Líder (nebo Cantante, tedy zpěvák). Ten do hudby nahlas vyvolává (nebo ukazuje na prstech) názvy figur, které musí všichni v ten samý okamžik zatančit.
🥁 Hudba a rytmus
Naslouchání hudbě i lídrovi: Tanečníci musí mít uši na stopkách dvojnásob – jedním uchem poslouchají rytmus a změny v hudbě (kdy třeba přijde rychlá pasáž), druhým musí chytat povely lídra, které se často ztrácejí v hluku bubnů a žesťů.
Rytmus: Protože se musí všichni hýbat synchronizovaně, je udržení rytmu (tradiční 4/4 takt a cítění clave) naprosto klíčové. Na první dobu se obvykle dělá výrazný krok vpřed nebo vzad, aby se kruh sjednotil.
Kubánská Timba a Salsa: Rueda se tančí na stejnou hudbu jako klasické Casino, ale často se vybírají energičtější a rychlejší skladby (zejména žánr Timba), které mají silný perkusní základ a jasné akcenty.
🌶️ Styly a varianty tance
Miami Style Rueda: Evoluce tance v komunitě kubánských emigrantů na Floridě. Je techničtější, s důrazem na velmi složité "uzly" (nudos) a rychlé rotace.
Rueda "Llantas" (Kola): Skládá se ze dvou (nebo více) soustředných kruhů (vnitřní a vnější). Páry v obou kruzích tančí synchronizovaně, ale mohou si předávat partnerky mezi vnitřním a vnějším kolem.
Rueda por Fuera: Tančí se zády do středu kruhu. Všechny orientace a směry jsou obráceně, což je výzva pro orientaci v prostoru.
Rueda Pequeña: Malá rueda pro dva páry. Má specifické figury, které v běžném velkém kruhu nefungují.
Rueda Cruzada (Zkřížená): Velmi náročná varianta. Pánové jsou rozděleni na dvě skupiny (např. lichá a sudá čísla). Jedna skupina tančí na doby 1-2-3, druhá na 5-6-7. Vytváří to fascinující vizuální efekt "proplétání".
Rueda Espejo (Zrcadlová): Dva kruhy (vnitřní a vnější), které tančí proti sobě nebo zrcadlově kopírují pohyby.
💡 Zajímavosti
Existují i extrémně složité formace, jako je Rueda de Llantas (kolo od vozu), kdy se tančí dva soustředné kruhy uvnitř sebe, které se točí v opačných směrech, nebo si páry předávají partnerky z vnitřního do vnějšího kruhu.
Dobrý Cantante občas zkouší pozornost kruhu tím, že zahlásí figuru, kterou vzápětí zruší (např. povel Mentira! – Lež!), a všichni se musí okamžitě vrátit do původního postavení.
Protože figury vznikaly na ulici, mají často názvy podle toho, co vizuálně připomínají – například Yogurt (jogurt), Pelota (míč), nebo Principe Bueno (hodný princ).
Názvy figur (jako Enchufla, Dile que no, Sombrero nebo Setenta) se na celém světě hlásí španělsky. Díky tomu můžete přijet na festival do Tokia, chytit se do kruhu a bez problémů tančit Ruedu s lidmi, se kterými si jinak jazykově nerozumíte.