SATTRIYA

Země původu: Indie 🇮🇳

Sattriya (sat-ree-ya) je jedním z nejušlechtilejších klasických tanců Indie. Zatímco ostatní styly se postupem času přesunuly do divadel, Sattriya si po staletí uchovala svou ryzí duchovní podstatu v klášterech státu Ásám v severovýchodní Indii. Je to tanec, který není určen pro potlesk publika, ale jako živá modlitba.

🪕 Duchovní revoluce a Šrimanta Šankardéva

Historie tance Sattriya začíná v 15. století a je nerozlučně spjata s velkým ásámským světcem, učencem a sociálním reformátorem Šrimantou Šankardévou. Ten v té době šířil hnutí Ekasarana Dharma (východoindická větev vaišnavismu), které kladlo důraz na oddanost jedinému bohu, Višnuovi (Krišnovi). Šankardéva pochopil, že k předání hlubokých filosofických pravd prostému lidu potřebuje víc než jen slova – potřebuje umění.

Vytvořil proto unikátní formu tanečního dramatu zvanou Ankiya Nat, jejíž součástí byl právě tanec Sattriya. Tanec se stal prostředkem k vyprávění příběhů z mýtů, zejména o životě Krišny. Šankardéva sám navrhoval první kostýmy, skládal hudbu a vytvářel choreografie, čímž položil základy tradice, která bez přerušení trvá už přes 500 let.

🕌 Život za zdmi klášterů (Sattry)

Název tance je odvozen od slova Sattra, což jsou vaišnavské kláštery a kulturní centra v Ásámu. Po staletí byl tanec pěstován výhradně v těchto institucích. Sattriya byla přísně mužskou záležitostí; tančili ji mniši zvaní Bhokotové. Pro ně byl tanec součástí každodenního rituálu a duchovní disciplíny (sádhana).

V izolaci klášterů, chráněn před vnějšími vlivy a politickými turbulencemi, se tanec vyvíjel do neuvěřitelné preciznosti. Mniši si předávali techniku z generace na generaci jako posvátné dědictví. Existovaly různé formy, od čistě mužského a energického tance Ojapali až po jemnější interpretace ženských rolí, které však i tehdy ztvárňovali muži v ženském oděvu.

✨ Cesta ke světovému uznání a moderní éra

Dlouhou dobu byla Sattriya považována pouze za rituální lidové umění Ásámu. Zásadní zlom nastal až 15. listopadu 2000, kdy indická akademie Sangeet Natak Akademi oficiálně uznala Sattriyu jako osmý klasický tanec Indie. Tím se tanec definitivně zařadil po bok slavných stylů jako Bharatanatyam nebo Kathak a získal zaslouženou celosvětovou pozornost.

Dnešní Sattriya už není uzavřena jen v klášterech. Do tance vstoupily ženy, které do něj vnesly novou úroveň jemnosti a estetiky. Představení se přesunula na světová pódia, ale tanečníci si stále zachovávají hlubokou pokoru a úctu k tradici. I v moderním kostýmu z ásámského hedvábí (Pát) zůstává Sattriya tím, čím byla na začátku – vizuální formou uctívání, která spojuje lidskou duši s božstvím.

💃 Charakter tance Sattriya

  • Kostým z hedvábí: Tanečníci nosí tradiční ásámské hedvábí (Muga nebo Pát) s typickými místními motivy a specifické stříbrné šperky.
  • Pevná struktura: Tanec se dělí na dvě hlavní části – Nritta (čistý technický tanec bez významu) a Abhinaya (expresivní tanec vyprávějící příběh pomocí mimiky).

  • Dva póly pohybu:

  • Stri Bhangi: Ženský prvek, který je jemný, plynulý a elegantní.
  • Paurashik Bhangi: Mužský prvek, který je energický, silový a dynamický. 
  • Tanec jako rituál: Původně šlo o součást denního režimu mnichů. Každý pohyb je vnímán jako akt uctívání boha Višnua.

 🎻  Hudba a rytmus

  • Borgeet: Doprovodné písně se nazývají Borgeet. Mají specifickou strukturu a jsou složeny přímo zakladatelem tance, Šankardévou, a jeho žákem Madhavdévou.

  • Klíčové nástroje:

    • Khol: Velký dvoustranný buben vyrobený z pálené hlíny, který udává srdce rytmu.

    • Cymbaly (Manjira/Tala): Malé činely, které drží přesné tempo.

    • Flétna a housle: Dodávají melodičnost a podtrhují emoce příběhu.

  • Tala (Rytmické cykly): Rytmus je v Sattriya nesmírně precizní a tanečníci musí ovládat složité matematické vzorce dopadů nohou, které přesně korespondují s údery na buben Khol.

💡 Zajímavosti

  • V některých formách Sattriya tanečníci používají fascinující masky z bambusu a hlíny, které představují démony nebo božstva, a nosí typické ásámské pokrývky hlavy.

  • Přestože je velmi starý, oficiální status "klasického tance" získal od indické vlády až v roce 2000. Do té doby byl považován spíše za náboženský folklór.

  • Až do poloviny 20. století nesměly ženy tento tanec vůbec tančit. Všechny ženské role v klášterních dramatech ztvárňovali mladí mniši.

  • Sattriya je jediný klasický indický tanec, který se bez přerušení praktikoval v klášterech (Sattras) více než 500 let, než byl představen široké veřejnosti.