SEVILLANAS
Země původu: Španělsko 🇪🇸
Sevillanas jsou barevným tlukotem srdce Andalusie. I když si je turisté často pletou s flamenkem, pro Španěly je to "tanec lidu" – něco, co umí babičky v kuchyni i děti na ulici. Je to nejoblíbenější folklorní tanec v celém Španělsku a jeho historie je fascinujícím příběhem o tom, jak se prostá lidová píseň stala národním pokladem.
🏰 Od kastilských plání k branám Sevilly
Kořeny Sevillanas nesahají přímo do Sevilly, ale překvapivě na sever, na prašné pláně oblasti La Mancha. Jejich prapředkem jsou tzv. Seguidillas Manchegas, lidové písně a tance, které se po Španělsku šířily už v 15. a 16. století (zmínku o nich najdete i v Donu Quijotovi). Když se tyto melodie dostaly na jih do Andalusie, narazily na tamní temperament, arabské vlivy a cikánskou energii.
V průběhu 18. století se tento styl začal v Seville "usazovat" a postupně se měnil. Tanec získal na eleganci, přidaly se typické andaluské prvky jako hra s vějířem a výraznější práce paží. Kolem roku 1847 se v oficiálních dokumentech poprvé objevil název "Sevillanas", čímž byl tanec definitivně uznán jako samostatný žánr, oddělený od svých kastilských kořenů.
🎡 Feria de Abril: Zrod kulturního fenoménu
Zlomovým okamžikem pro Sevillanas byl rok 1847, kdy byla v Seville založena dnes světoznámá Feria de Abril (Dubnový jarmark). Ironií osudu byl tento svátek původně zamýšlen jako dobytčí trh. Kde jsou ale koně a víno, tam je i hudba. Lidé začali v provizorních stáncích (casetas) tancovat a Sevillanas se ukázaly jako ideální společenský tmel.
Během 19. století se tanec stal neoficiálním jazykem svádění. Sevillanas mají totiž pevnou strukturu čtyř částí (coplas), které v metaforách vyprávějí příběh milostného vztahu: od prvního setkání a oťukávání přes svádění a hádku až po konečné usmíření nebo odloučení. Díky Ferii se tanec stal symbolem identity obyvatel Sevilly a každoročně se v dubnu město promění v obrovský taneční parket.
🎶 Moderní éra a cesta do celého světa
Ve 20. století prošly Sevillanas procesem "akademizace". Choreografie se sjednotila, aby se ji mohl naučit kdokoli v tanečních školách. S nástupem rozhlasu a gramofonových desek v 50. letech se z nich stal masový hit. Skupiny jako Los Romeros de la Puebla začaly skládat texty, které už nebyly jen o lásce, ale i o náboženské pouti El Rocío, o kráse Sevilly nebo o každodenním životě v Andalusii.
Dnes jsou Sevillanas od flamenka jasně odděleny. Zatímco flamenko je často individuální, hluboké a profesionální umění (cante jondo), Sevillanas jsou kolektivní radostí. Jsou to pravděpodobně nejdemokratičtější tance na světě – tancují se v párech (často i dvě ženy spolu), v kruhu nebo v celých zástupech, a to bez ohledu na věk nebo sociální status.
💃 Charakter tance Sevillanas
Společenský rituál: Nejde o vystoupení pro diváky, ale o interakci mezi partnery. Je to nejdostupnější a nejveselejší andaluský folklór.
Ladnost a paže: Typické jsou krouživé pohyby rukou (floreo) a elegantní práce s pažemi (braceo), které tanečníci zvedají vysoko nad hlavu.
Dialog beze slov: Partneři (často muž a žena, ale běžně i dvě ženy spolu) tančí tváří v tvář. Celý tanec stojí na intenzivním očním kontaktu a hře s prostorem.
Příběh ve čtyřech dějstvích: Tanec se skládá ze čtyř pevných částí (coplas). Každá z nich symbolizuje jinou fázi vztahu: setkání, svádění, hádku a usmíření.
🥁 Hudba a rytmus
- Typické nástroje: Dominantou je španělská kytara a sborový zpěv. Rytmus doplňuje tleskání (palmas) a nezaměnitelný zvuk kastanět.
- Stavba skladby: Každá ze čtyř částí má stejnou strukturu: krátký úvod kytary, výkřik zpěváka (často "¡Ay!"), první kroky a závěrečná póza.
- Rytmus: Rytmus v 3/4 taktu je jasný, rázný a velmi nakažlivý. Na rozdíl od flamenka je tempo Sevillanas stabilní a předvídatelné.
💡 Zajímavosti
Ženy v Sevillanas mistrně využívají vějíř nejen k ochlazení, ale jako nástroj svádění, kterým si zakrývají tvář nebo zdůrazňují pohyby.
Během dubnového jarmarku v Seville se tento tanec tančí doslova všude – v soukromých stáncích i přímo na ulici mezi koňskými povozy.
Ženy tančí v ikonických šatech s volány (traje de flamenca) a s květinou ve vlasech, muži v krátkých kabátcích a úzkých kalhotách.
Tohle je nejčastější omyl turistů. Sevillanas mají sice flamenkové prvky, ale technicky patří k lidovým tancům (folklore). Flamenko je mnohem náročnější na improvizaci.