SLOVÁCKÁ BESEDA

Slovácká beseda je ze slavné rodiny českých a moravských salonních tanců tou nejmladší, ale o to více nabitou folklorním temperamentem a dynamikou. Zatímco Česká a Moravská beseda vznikly ještě za dob Rakouska-Uherska jako projev národního obrození, Slovácká beseda má mnohem pohnutější historii, úzce spjatou s poválečným nadšením a touhou po obnově kulturní identity.

​🕊️ Poválečný zrod a orelská tradice

​Když na konci 19. století vznikaly první národní „besedy“, jejich cílem bylo přinést lidové tance z venkovských návsí přímo na parkety elegantních měšťanských salonů. Moravská beseda sice svým záběrem pokryla celou Moravu, ale obyvatelé národopisně nesmírně bohatého Slovácka logicky cítili, že jejich specifický temperament a horkokrevnost potřebují vlastní, ucelený reprezentativní tanec. Přesto si na něj museli počkat víc než půl století, až do období těsně po druhé světové válce.

​Slovácká beseda spatřila světlo světa v roce 1947. Za jejím vznikem stála katolická tělovýchovná a kulturní organizace Československý Orel, konkrétně její náčelnická rada žen, která s obrovským citem pro folklorní detail sestavila taneční kroky a celkovou prostorovou choreografii. O hudební úpravu se postaral uznávaný sbormistr a hudebník Josef Veselka. Ten dokázal geniálně propojit a zinstrumentovat oblíbené slovácké lidové písně a nápěvy do jednoho souvislého, gradujícího celku. Záměrem tohoto společného díla bylo povzbudit národní sebevědomí po hrůzách nacistické okupace a nabídnout mládeži tanec, který by v sobě snoubil smysl pro disciplínu s nespoutanou radostí z pohybu.

​💃 Slovácko v pevném řádu čtverylky

​Stejně jako její starší sestry je i Slovácká beseda koncipována primárně jako salonní čtverylka. Tančí se ve čtvercích, přičemž základní jednotkou jsou vždy čtyři páry (v sálech jich však často tančí desítky naráz). Výsledkem je naprosto fascinující kompromis – na jedné straně cítíte syrovou živelnost slováckých tanců (vrtěné, skočné, ukázky párového natřásání), na straně druhé vládne přísná geometrie a synchronizace klasického společenského tance.

​Oproti Moravské besedě, která je koncipována spíše jako pestrá mozaika střídající různé regiony (od pomalé Hané až po divoké Valašsko), se Slovácká beseda stoprocentně koncentruje na melodiku a krokosloví jihovýchodní Moravy. To jí dodává mnohem ucelenější, ale zároveň výrazně dynamičtější a fyzicky náročnější charakter. Tanečníci a tanečnice musí s naprostou přesností střídat formace, proplétat se brankami, vytvářet hvězdice a řetězy, to vše za neustálého udržování svižného „slováckého“ rytmu.

​🍷 Přežití totality a současný život na plesech

​Historický paradox Slovácké besedy spočívá v tom, že organizace, která ji v dobré víře vytvořila (Československý Orel), byla krátce po komunistickém převratu v roce 1948 zakázána a tvrdě perzekvována. Samotný tanec však naštěstí politickým čistkám unikl. Velmi rychle totiž zlidověl a jeho interpretaci s nadšením převzaly nejrůznější slovácké folklorní krúžky, soubory a vesnické chasy. Tanec se tak bezpečně odtrhl od svého institucionálního původu a stal se trvalým majetkem všech milovníků jihomoravského folkloru.

​Dnes je Slovácká beseda absolutním klenotem a zlatým hřebem zimní společenské sezóny. Je neodmyslitelnou součástí prestižních krojovaných plesů, fašankových zábav a tradičních hodů po celém regionu. Nacvičit ji vyžaduje dlouhé týdny večerních zkoušek, což z ní dodnes dělá skvělou společenskou platformu, která přirozeně stmeluje místní mládež. Pohled na zaplněný sál, kde desítky párů v naškrobených a bohatě zdobených slováckých krojích synchronizovaně víří parketem, je vizuálním a emocionálním zážitkem, který dokazuje, že některé tradice jsou zkrátka nesmrtelné.

💃 Charakter tance Slovácká beseda

• ​Sociální tmel: Je symbolem „chasy“ (místní mládeže). Společný nácvik Besedy je v mnoha obcích na jihovýchodní Moravě iniciačním rituálem pro vstup do společenského života.
• ​Krojová hrdost: Nejvíce vynikne, když se tančí v bohatě zdobených slováckých krojích. Pohyb naškrobených spodnic a vysoké boty tanečníků dodávají tanci specifický zvuk i siluetu.
• ​Prostorová geometrie: Tančí se v základní formaci čtyř párů v kříži. Tanečníci vytvářejí složité obrazce – hvězdice, řetězy, brány a proplétané kruhy.
• Temperamentní čtverylka: Na rozdíl od svých starších variant je Slovácká beseda mnohem dynamičtější. Stojí na pevných základech tanců jako jsou „vrtěné“, „skočné“ a „danaje“.

🎻 Hudba a rytmus

• ​Gradace: Celá skladba je vystavěna tak, aby neustále gradovala. Závěrečné finále je skutečnou zkouškou fyzické kondice všech tanečníků.
• ​Cimbál i dechovka: V sálech ji nejčastěji doprovází cimbálová muzika, která tanci dodává autentickou syrovost, na venkovních parketech pak řízná dechovka.
• ​Rytmus: Rytmus se neustále mění. Pomalé, táhlé pasáže v 3/4 taktu střídají bleskové skočné a polky v 2/4 taktu.
• Směs lidových perel: Hudební doprovod tvoří pásmo nejoblíbenějších slováckých písní, které citlivě propojil Josef Veselka. Uslyšíte v něm ozvěny Kyjovska, Podluží i Strážnicka.

💡 Zajímavosti

• ​Dodnes je Slovácká beseda vrcholem „krojových plesů“. Kdo na Slovácku neumí Besedu, jako by společensky neexistoval.
• ​Na velkých plesech může tančit i 20 nebo 30 čtveřic najednou. Ukočírovat takové množství lidí v přesných formacích vyžaduje precizního vedoucího (tzv. „maršála“).
• Jde o tzv. stylizovaný folklor. To znamená, že autoři vzali divoké prvky z vesnických tanců a upravili je tak, aby se daly tančit synchronizovaně v zaplněném sále.
• ​Tanec sestavily ženy z organizace Orel. Přestože byl Orel komunistickým režimem zakázán, tanec byl natolik populární, že přežil pod křídly folklorních souborů.

• Zatímco Česká beseda slavila úspěchy už v 19. století, Slovácká beseda vznikla až v roce 1947. Byla to reakce na touhu oslavit konec války a návrat k tradicím.