SOUKOUS
Země původu: Demokratická republika Kongo 🇨🇩
Soukous je jedním z nejvlivnějších kulturních exportů Afriky. Jeho historie je fascinujícím příběhem o tom, jak se hudba vrátila ke svým kořenům, prošla modernizací a následně dobyla celý kontinent i svět.
🇨🇩 Od kubánských vlivů k africké rumbě
Historie Soukous začíná v Belgickém Kongu (dnešní DR Kongo) ve 40. letech 20. století. Tehdy se do afrických přístavů začaly vracet gramofonové desky s kubánskou hudbou, jako byla rumba a son. Afričtí hudebníci v těchto rytmech okamžitě rozpoznali své vlastní kořeny, které byly kdysi odvezeny přes oceán s otroky. Začali tyto rytmy napodobovat, ale původní španělštinu nahradili místním jazykem lingala a akustické kytary začaly hrát africké melodické vzorce.
V 50. letech se tento styl upevnil jako "konžská rumba". Legendy jako Wendo Kolosoy vytvořily základy žánru, který byl tehdy ještě elegantní, pomalý a určený pro párový tanec v salonech. Hudba se stala symbolem městské sofistikovanosti v Léopoldville (dnešní Kinshasa) a začala se šířit po celém kontinentu jako zvuk moderní Afriky.
🎸 Kytarová revoluce a Franco Luambo
S příchodem 60. let a získáním nezávislosti Konga prošla hudba zásadní proměnou. Do popředí se dostala elektrická kytara, která zcela vytlačila dechové nástroje. Nejdůležitější postavou této éry byl Franco Luambo a jeho kapela TPOK Jazz. Franco vyvinul unikátní styl hry na kytaru, který byl hypnotický, vrstevnatý a rytmicky velmi bohatý. Hudba se začala zrychlovat a z původní rumby se začal vyvíjet to, čemu dnes říkáme Soukous (název je odvozen z francouzského slova secouer, tedy "třást").
V tomto období se skladby začaly prodlužovat. Zatímco první polovina písně byla věnována zpěvu a textu, druhá polovina – zvaná sebene – byla čistě instrumentální a určená pro tanec. Právě v části sebene kytaristé předváděli bleskurychlá sóla a tanečníci v klubech se dostávali do transu. Tato struktura se stala pro Soukous definující.
🇫🇷 Pařížská spojka a globální boom
V 80. letech se centrum Soukous paradoxně přesunulo do Paříže. Kvůli politické a ekonomické nestabilitě v Kongu se mnoho elitních hudebníků, jako byli Papa Wemba, Kanda Bongo Man nebo Aurlus Mabélé, přestěhovalo do Evropy. Zde měli přístup k nejmodernějším nahrávacím studiím a syntezátorům. Hudba získala čistší, "vyleštěný" zvuk a tempo se ještě více zrychlilo.
Pařížská éra přinesla Soukous celosvětovou slávu. Kanda Bongo Man zavedl revoluci v tanci tím, že zkrátil vokální pasáže a prodloužil taneční sebene. Vznikly nové taneční kroky jako "Kwassa Kwassa", které napodobovaly pohyb vln nebo jízdu na lodi. Soukous se stal hlavním proudem rodící se world music a vyprodával stadiony po celé Africe i v Evropě.
👞 Kult elegance: Sapeurs a tanec jako postoj
Soukous nebyl nikdy jen o hudbě, byl úzce spjat s hnutím SAPE (Společnost elegantních lidí). Hudebníci jako Papa Wemba učili mladé lidi v ghettech, že i když žijí v chudobě, mohou mít hrdost a styl. Tanečníci se oblékali do nejdražších evropských designových obleků a tanec se stal přehlídkou luxusu a ladnosti. Byl to akt politického i společenského vzdoru skrze krásu a módu.
V 90. letech a po roce 2000 se Soukous vyvinul do agresivnější a rychlejší podoby zvané Ndombolo. Tento styl se zaměřil na extrémně izolované pohyby pánve a boků. Přestože byl Ndombolo v některých zemích kritizován jako příliš provokativní, stal se dominantním zvukem afrických diskoték a položil základy pro dnešní globální popularitu žánrů jako Afrobeats.
💃 Charakter tance Soukous
Ndombolo styl: Modernější a rychlejší verze Soukous, která klade důraz na akrobatické pohyby, výskoky a provokativní rytmiku dolní poloviny těla.
Interaktivita: Tanec je velmi společenský. Tanečníci často reagují na pokyny zpěváka nebo na gradaci sólové kytary.
Kwassa Kwassa: Populární pohyb rukama, který napodobuje drcení něčeho nebo pohyb vln, doprovázený rytmickým přešlapováním.
Izolace boků (Bassin): Nejdůležitějším prvkem je plynulý, ale velmi energický pohyb pánve a boků, zatímco horní část těla zůstává relativně stabilní.
🥁 Hudba a rytmus
Animace (Atalaku): Soukous zavedl roli "animátora", což je člověk, který do rytmu vykřikuje hesla, jména tanečních kroků a povzbuzuje dav i kapelu.
Rytmus: 4/4 rytmus je postaven na pevném základu bicích a perkusí, s výrazným důrazem na synkopy, které nutí k pohybu.
Propletené kytary: Typický zvuk tvoří dvě až tři elektrické kytary. Sólová kytara hraje vysoké, repetitivní a bleskurychlé linky, které vytvářejí hypnotický efekt.
Struktura dvou částí: Skladba začíná pomalou rumbou (zpěv) a přechází do Sebene – rychlé instrumentální části určené výhradně pro tanec.
💡 Zajímavosti
V Kongu jsou kytaristé Soukous uctíváni více než zpěváci. Jejich technika vybrnkávání prsty (bez trsátka) je světově unikátní.
Název "Soukous" vznikl zkomolením francouzského slova secouer (třást), což přesně popisuje, co se děje s tělem tanečníka během sekce Sebene.
Tanec je neoddělitelně spojen s neuvěřitelně drahým a barevným stylem oblékání (SAPE kultura). Tanečník Soukous musí být "Sapeur" – tedy člověk s absolutní elegancí.
Kvůli své smyslnosti a intenzivním pohybům boků byl tanec Ndombolo (potomek Soukous) v některých afrických zemích v minulosti zakázán v televizi.
Prvky Soukous dnes najdete v moderním popu, kolumbijské Champetě i v současném Afrobeatu, který ovládá světové hitparády.