SYRTOS
Země původu: Řecko 🇬🇷
Syrtos (řecky: Συρτός) není jen nejrozšířenějším řeckým tancem, ale je považován za samotný základ helénské taneční kultury. Jeho historie je unikátní svou kontinuitou, která překlenuje tisíciletí a spojuje antický svět se současností.
🏛️ Antické kořeny a etymologie
Syrtos je jedním z nejstarších zaznamenaných tanců na světě. Jeho název je odvozen od řeckého slovesa syro (σύρω), což znamená "tahat" nebo "vláčet". Tento název dokonale popisuje charakteristický pohyb tanečníků, kteří se nepohybují prudkými výskoky, ale plynule se posouvají v řadě či kruhu, jako by se vzájemně vlekli. První písemná zmínka o tanci tohoto jména pochází z nápisu na Epidaurském mramoru z 1. století n. l., ale archeologické nálezy váz s vyobrazením tanečníků v kruhu naznačují, že tanec v této formě existoval již v klasickém období starověkého Řecka.
🌊 Regionální diverzifikace a mořský rytmus
Během staletí se Syrtos vyvinul do desítek regionálních variant, které odrážejí geografickou rozmanitost řeckého světa. Obecně se dělí na dvě hlavní větve: pevninskou a ostrovní. Na ostrovech (zejména v Egejském moři) je Syrtos lehčí, skočnější a často se tančí v párech nebo vlnovitých formacích, které mají připomínat pohyb mořské hladiny. Naopak na pevnině, například v Epiru nebo Thessálii, je tanec pomalejší, důstojnější a tanečníci jsou pevněji spojeni se zemí. Tato variabilita umožnila tanci přežít jako živý organismus, který se přizpůsobil vkusu a podmínkám každé komunity.
🛡️ Symbol národního přežití a identity
Během období osmanské nadvlády hrál Syrtos klíčovou roli v udržování národního povědomí. V dobách, kdy byly jiné projevy řecké kultury potlačovány, byl tanec v kruhu tichým, ale mocným symbolem jednoty. Jedním z nejtragičtějších a nejhrdinštějších momentů spojených s tímto tancem je legenda o tanci Zalongo z roku 1803. Skupina žen z oblasti Souli, obklíčená osmanskými vojsky, se rozhodla pro hromadnou sebevraždu skokem z útesu. Podle tradice ženy při skoku tančily Syrtos a zpívaly, čímž proměnily tanec v nejvyšší symbol odporu a touhy po svobodě.
🎻 Moderní éra a národní tanec
V 19. a 20. století se Syrtos stal standardizovanou součástí řecké národní identity. Zvláštní formou je tzv. Syrtos-Kalamatianos, který se stal neoficiálním národním tancem Řecka. V současnosti se Syrtos tančí při každé významné příležitosti, od rodinných oslav po státní ceremonie. Přestože se svět kolem mění, základní struktura tance – kruh, držení za ruce a plynulý krok – zůstává stejná jako před dvěma tisíci lety, což ze Syrtosu činí fascinující živoucí most do minulosti.
💃 Charakter tance Syrtos
Důstojnost a hrdost: Na rozdíl od divokých válečných tanců je Syrtos vnímán jako tanec ušlechtilý, vyvážený a přístupný všem generacím.
Role lídra: První tanečník v řadě je jediný, kdo může improvizovat. Pomocí šátku se drží druhého tanečníka, což mu dává stabilitu pro provádění otoček a náročnějších figur.
Držení za ruce: Účastníci se drží pevně za ruce v úrovni ramen (tvar "W") nebo se svěšenými pažemi (tvar "V"), což symbolizuje komunitní pouto.
Formace otevřeného kruhu: Tanečníci jsou seřazeni v řadě, která se stáčí do spirály nebo kruhu a pohybuje se směrem doprava (proti směru hodinových ručiček).
Plynulost pohybu: Název pochází z řeckého syro (tahat/vléci). Tanečníci se nepohybují skoky, ale plynulým, klouzavým krokem, který budí dojem, že se celá řada plynule odvaluje.
🥁 Hudba a rytmus
Zpěv: Hudba je často doprovázena sborovým zpěvem nebo sólistou, přičemž texty vyprávějí o lásce, kráse ostrovů nebo historických událostech.
Regionální nástroje:
Pevnina: Hlavním nástrojem je klarinet (klarino), doprovázený bubnem (daouli) a cimbálem (santouri).
Ostrovy: Dominují housle (bioli) a loutna (laouto), zvuk je jasný a melodický.
Standardní rytmus: Základní ostrovní Syrtos se často tančí v 4/4 nebo 2/4 taktu, což mu dodává pravidelnější a skočnější ráz.
Asymetrické rytmy: Nejslavnější varianta (Kalamatianos) využívá typicky řecký 7/8 takt, který je rozdělen na tři části (dlouhá-krátká-krátká).
✨ Styly a varianty tance
Syrtos Politikos: Varianta pocházející z Konstantinopole (Istanbulu). Vyznačuje se velkou elegancí a vznešeností, která odpovídala městskému prostředí tehdejší metropole.
Syrtos Koftos: Unikátní verze, kde hudba náhle a nečekaně přestává hrát ("koftos" znamená odseknutý). Tanečníci se musí v ten moment zastavit a zvednout ruce, což působí velmi hravě.
Syrtos Silivrianos: Populární varianta z oblasti Malé Asie a ostrovů, která má velmi veselý, skočný charakter a často se při ní zpívají vtipné popěvky.
Syrtos Nesiotikos: Obecné označení pro ostrovní varianty (Egejské moře). Jsou lehčí, rychlejší a kroky jsou více "pružné", což odráží život u moře.
Syrtos Chanitikos: Specifická verze z krétského města Chania. Je velmi důstojná, rytmická a doprovází ji typický zvuk krétské lyry.
Syrtos Kalamatianos: Nejslavnější varianta se 7/8 rytmem. Pochází z města Kalamata, ale tančí se po celém Řecku jako hlavní svatební tanec.
💡 Zajímavosti
Šátek v rukou vedoucího tanečníka není jen estetický doplněk, ale funkční nástroj, který umožňuje provádět akrobatické prvky, aniž by došlo k roztržení tanečního řetězu.
Přestože začíná pomalu a důstojně, v mnoha regionech se tempo v průběhu tance postupně zrychluje, čímž graduje atmosféra celé slavnosti.
Syrtos je spojen s jednou z nejtragičtějších událostí řeckých dějin, kdy ženy ze Souli tančily Syrtos při skoku z útesu, aby unikly otroctví.
Je to jeden z mála tanců na světě, u kterého lze prokázat existenci od starověku až po dnešek bez přerušení tradice.